Dvě hodiny tělocviku ve škole jsou málo, varuje expert. Pohyb musí být národním programem

TN Live

11. 2. 2026, 14:40

V Česku má vzniknout nejmodernější klinika pohybové a sportovní medicíny, která nabídne komplexní péči nejen pro profesionální sportovce, ale i pro širokou veřejnost, děti a mládež. Za projektem stojí zdravotnický holding Akeso ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Více v pořadu Vizita okomentoval v rozhovoru s moderátorkou Barborou Večeřovou vrchní ředitel pro zdravotní péči Akeso Jan Hajer.

Přístup dnešních dětí k pohybu je podle Hajera alarmující. Rozdíl oproti předcházející generaci je propastný. Ale problémy se objevují i u jiných věkových kategorií.

„Vnímáme určitý deficit v seniorské populaci, kde je nedostatek svalové hmoty, což vede k ne úplně kvalitnímu životu. A stejně tak se můžeme bavit o střední populaci, kde nedostatek pohybu vede ke spoustě onemocnění, třeba metabolických, jako je diabetes mellitus druhého typu nebo například obezita,“ řekl Hajer.

Nedostatek pohybu u dětí se objevuje i v jiných zemích. Přispívá k němu životní styl, ale také chybějící sociální tlak. „Když se na to podíváte z určitého nadhledu, tak se nedomnívám, že 60 minut tělesné výchovy dvakrát týdně je dostatečný pohybový vzorec pro naši dětskou populaci,“ upozornil Hajer.

Je přesvědčený o tom, že je potřeba začít vnímat pohybovou aktivitu jako národní program. „To je z mého pohledu nejdůležitější, má to zdravotní, ale i sociální, psychické a další konsekvence. Měl by to být celonárodní program a nemá se dotýkat jenom určité selektované skupiny, ale mělo by se to týkat celé populace,“ prohlásil.

Související obsah

30:13

Omluvenky v tělocviku jsou problém, říká ministr Šťastný. Chce měnit i známkování

29. 1. 2026 TN Live T. LIVE

​Myšlenkou za vytvořením nejmodernější kliniky pohybové a sportovní medicíny v českém prostředí je propojení soukromé a akademické sféry pod společnou vizi. Ta má tři základní pilíře.

„Jednak jsou to data a jejich analýza. Je extrémně důležité získat data pacientů. Na to vytváříme sofistikovaný systém s pomocí umělé inteligence. Druhá věc je, že musíte procesně řídit cestu pacienta, což je ten největší problém. Pacient se dneska v péči ztrácí, nerozumí tomu. Pokud nejsme schopni přemýšlet procesně, tak nejsme schopni jeho cestu systémem koordinovat,“ popsal.

Třetím pilířem je multidisciplinární přístup, tedy aby byli všichni odborníci na jednom místě u pacienta, je potřeba změnit určité vnímání, že pacient spadá jen pod jednoho lékaře a jiní k němu mají horší přístup. Pacient by se tak měl posunout do středu zájmu a kolem něj by vznikl systém plynulé, koordinované a rychlé péče.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.