Lékaři možná nebudou muset léčit nevyléčitelné pacienty. Senát schválil první krok

Jakub Černý

Aktualizováno 18:10, 12. 2. 2026 12. 2. 2026, 10:16

Senátoři ze čtyř frakcí schválili v úvodním kole možnost neposkytovat lékařskou péči některým smrtelně nemocným pacientům. Proti byli lidovci a 12 členů klubu ODS a TOP 09, kteří mluví o „zakuklené eutanazii“.

Senát přes výhrady části svých členů připustil uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu. V úvodním kole projednávání ve čtvrtek večer na závěr únorové schůze podpořil návrh novely o zdravotních službách, kterou chce skupina senátorů ze čtyř frakcí upravit pravidla paliativní péče a definici neadekvátní léčby. Lidoveckým senátorům se ani s podporou 12 členů klubu ODS a TOP 09 nepovedlo další schvalování novely zarazit.

Cílem novely je podle 17 předkladatelů v čele s lékařkou Věrou Procházkovou (ANO) rozšířit v zákoně úpravu paliativní péče a rozhodovacích procesů na konci života pacienta při respektu k jeho důstojnosti a autonomii. Lékař má podle tvůrců novely povinnost ochraňovat a prodlužovat lidský život vždy, pokud je taková činnost smysluplná.

Pokud pacienta nelze udržet při životě, má novela umožnit jeho důstojné umírání a minimalizaci utrpení. Novela rozhodně nezavádí možnost eutanázie, uvedla Procházková.

Opačného názoru byl bývalý předseda senátního zdravotnického výboru Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Pro mě je to zakuklená eutanazie,“ prohlásil.

Související obsah

03:50

Trest smrti do civilizované společnosti nepatří, říká Decroix. Odmítá i eutanazii

16. 7. 2025 Bára Divišová B. DIVIŠOVÁ

​Podobně podle Daniely Kovářové (nez.) novela představuje „nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanazii“. Stanislav Balík a Vladimíra Ludková z klubu ODS a TOP 09 doporučovali podobné zásadní normy nechat projít standardním přípravným procesem se zapojením ministerstva zdravotnictví.

Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala (za ODS) naopak ocenil, že novela má lépe definovat paliativní péči. „Rozhodně nejsem pro eutanazii ani pro jakoukoli formu asistované sebevraždy,“ uvedl. Onkolog Karel Zitterbart (STAN) odmítl směšování novely s eutanazií, která podle něj představuje „aktivní čin ukončení života“.

Novela, kterou nyní projednají výbory má uzákonit právo každého pacienta, jehož stav to vyžaduje, na paliativní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Jejím cílem je komplexní léčba zaměřená na pokrytí fyzických, psychických i duchovních potřeb pacienta, ať už ve zdravotnickém zařízení, nebo v domácím prostředí.

Související obsah

02:40

Rozkol ve vládě kvůli eutanázii. Lidovci se ostře ohradili proti návrhu Starostů

15. 7. 2025 Lukáš Kubát L. KUBÁT

​Ošetřujícímu lékaři chtějí dát autoři novely možnost rozhodnout, zda zahájit nebo nepokračovat v život udržující léčbě, která by mimo jiné nebyla v souladu s léčebným plánem, nepřinášela by pacientovi žádný užitek nebo pro něj znamenala nadměrnou zátěž, zbytečné strádání či riziko komplikací. Takovou léčbu navrhují definovat jako neadekvátní.

Senátoři se při zdůvodnění novely odvolávají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož má každý jednotlivec právo rozhodovat o své zdravotní péči. Poukazují i na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož je právem pacienta informovaně odmítnout jakoukoli léčbu, byť by následky mohly být fatální. Informovaný souhlas i informované odmítnutí jsou vyjádřením ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost osoby a její osobní svobody.