V Česku přibývá bezpečnostních incidentů kvůli používání umělé inteligence při práci. Lidé do ní často vkládají data a informace, které by neměli, a ty potom často unikají nebo s nimi dál nakládají různé společnosti. Firmy situaci řeší placenými verzemi programů nebo interními směrnicemi. Komplexní legislativa ale v Česku zatím chybí.
„Udělal jsem si souhrn veškerých nařízení, která dopadají na digitální legislativu. Nahraju je to do toho nástroje umělé inteligence,“ popsal zmocněnec Svazu průmyslu a dopravy pro umělou inteligenci Jan Kavalírek. Místo čtení desítek tisíc stran měl hotový výtah za pár minut.
Podobně si práci ulehčuje téměř polovina pracovníků v Česku. „Zaměstnanci v těch firmách neřeší, jaké typy dokumentů tam dávají. Ať už je to doktor v nemocnici nebo úředník v bance. To samé na poště a tak dál,“ varoval odborník na IT Miloslav Lujka.
Podle společnosti CzechPoint se s rizikem úniku citlivých dat setkalo 91 procent organizací, které umělou inteligenci pravidelně využívají. Pokud třeba firma zjistí, že její obchodní partner využívá umělou inteligenci nezodpovědně, může to vést až ke konci spolupráce. Firmy tak narychlo zavádějí nové směrnice, stejně jako státní správa. „Jak ty úřady, zejména úředníci, můžou ty nástroje umělé inteligence využívat, tak aby to neohrozilo bezpečnost,“ uvedl Kavalírek.
Komplexní legislativa ale v Česku zatím chybí. „Regulace AI se připravuje. Stanovuje pravidla, jak AI používat, k čemu ji nepoužívat, definuje rizikové zpracování,“ dodal Kučinský.
A to i v případě placených i firemních verzí na míru. Když data putují třeba do Ameriky nebo Číny, společnosti poskytující tyto nástroje si s nimi mohou dělat prakticky cokoliv, regulace tam totiž, oproti Evropě, chybí.
Každý náš pohyb na internetu zanechává stopy. Ty končí u technologických firem (2/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz