Válka mezi USA, Izraelem a Íránem může mít důsledky daleko za hranicemi Blízkého východu. Analytici upozorňují, že napětí může ovlivnit i bezpečnost Tchaj-wanu. Konflikt podle nich oslabuje transatlantickou jednotu a vytváří prostor pro Čínu. Peking tak sice čelí problémům v oblasti energetiky, zároveň ale může ze situace politicky těžit.
Írán představuje pro Čínu klíčového partnera – zhruba 13 procent čínského dovozu ropy pochází právě z Íránu, často za zvýhodněné ceny a mimo západní sankční režim. Oproti tomu z Venezuely proudí do Číny asi čtyři procenta ropy. Íránská ropa navíc často putuje přes čínský platební systém CIPS a obchoduje se v jüanech. Píše o tom server Euractiv.
Údery proti Íránu proto ohrožují čínskou energetickou bezpečnost. „Riziko pro čínské dodávky energie je mnohem větší než v případě Venezuely,“ upozorňují odborníci. Čína navíc buduje alternativní ropné trasy přes Pákistán, aby obešla Malacký i Hormuzský průliv. Nejistota kolem íránského režimu tyto plány komplikuje.
Peking však může z geopolitického napětí také profitovat. Pokud se americká operace Epic Fury (Epická zuřivost) protáhne nebo narazí na odpor, Čína může vykreslit Spojené státy jako nezodpovědného aktéra. „Pokud Trump selže, zisky Si Ťin-pchinga budou zřejmé,“ uvádějí analytici. Americké zapletení do vleklého konfliktu by podle nich oslabilo pozici Washingtonu.
Situace zároveň může ovlivnit otázku Tchaj-wanu. Jak podotkl list The New York Times, Bílý dům už oznámil odklad zbrojního balíčku pro Tchaj-wan v hodnotě 13 miliard dolarů. Rozhodnutí přišlo před plánovanou návštěvou Donalda Trumpa v Pekingu. Podle expertů může Čína požadovat další ústupky výměnou za zdrženlivost.
„Je zřejmé, že Peking může těžit z ještě více rozdělené transatlantické aliance,“ zaznívá v analýze. Trump navíc opakovaně kritizoval evropské spojence za jejich postoj k operaci proti Íránu. Senátor Lindsey Graham označil Evropu za „pateticky měkkou“.
Čína v posledních letech investovala do Íránu značný diplomatický kapitál. V roce 2021 obě země podepsaly 25letou strategickou dohodu, která měla zahrnovat investice až za 400 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun). Peking také pomohl Íránu vstoupit do Šanghajské organizace pro spolupráci a skupiny BRICS. Tyto kroky posílily čínský vliv v regionu i v takzvaném globálním Jihu.
Analytici proto varují, že důsledky války s Íránem mohou zasáhnout i soupeření mezi USA a Čínou. Krátkodobé ztráty v energetice může Peking vyvážit dlouhodobým strategickým ziskem. Otázkou zůstává, zda Washington při rychlém rozhodnutí o útoku zvážil dopady na Tchaj-wan – a zda mu na nich vůbec záleží.
Trump a Si Ťin-pching chtějí řešit válku na Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili (30/10/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz