Brusel kvůli válce v Íránu mění názor. Evropa má znovu podpořit jádro

Karolína Pavlínová

12. 3. 2026, 20:26

Odklon od jaderné energie byla chyba a podpořit bychom měli nové jaderné elektrárny. S tímto názorovým obratem teď přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, a to kvůli válce na Blízkém východě. Podle odborníků by měla Unie přehodnotit i další strategie, ve kterých, hlavně kvůli byrokracii a přílišným regulacím, zaostává.

Až válka na Blízkém východě, kvůli které Hormuzským průlivem přestává proudit ropa a plyn, Evropu donutila řešit náhradní zdroje.

„Snížení podílu jaderné energie bylo volbou. Myslím, že byla strategická chyba, když se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zatímco v 90. letech pocházela až třetina elektřiny v Evropě z jádra, nyní je to kolem 15 procent. 

„Je to zdroj, který může zajistit konkurenceschopnost, měli jsme ten jaderný průmysl a může nás to vytáhnout znovu. Druhá věc je, že se tím stáváme nezávislými na všech těch dodavatelích fosilních paliv,“ míní ekonomka a hlavní komentátorka CNC Lenka Zlámalová.

Související obsah

10:00

Trump a Putin si telefonovali. Pro Evropu a Ukrajinu to nevypadá dobře

10. 3. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​„Musíme také jít dál směrem k technologické neutralitě, o které jsem mluvil. Vládní dotace a podpůrné mechanismy musí být plně začleněny do našeho evropského rámce,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Evropa se podle mého názoru už dávno měla probudit. Už minulý rok, když Trump v Davosu mluvil o tom, že zve evropské firmy, aby podnikaly ve Spojených státech, že má levnou ropu, levný plyn,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podniky v Evropě dusí i byrokracie a dotace.

„Problém je opravdu celý ekosystém Evropy jako takové, z hlediska podpory start-upů, inovací. My prostě neumíme inovovat, umíme regulovat,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Související obsah

04:42

Válka může Evropanům výrazně zdražit letenky. Aerolinka bije na poplach

7. 3. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Pozadu tak je podle odborníků i evropský kosmický program, který kromě vědeckých účelů má Evropě zajistit třeba vlastní navigační systém nebo komunikační kanály či dozor nad vesmírným provozem.

„Rozdělení veškerých těch institucí, rozdělení všech států, nemáme jednu jasnou agendu. Máme kapacity, máme mozky, máme nejlepší vědeckou základnu,“ dodává Boháček. Problém se týká třeba i farmaceutických firem, které sídlí v Evropě.

„Nevyrábíme ty účinné látky do léků, což jsme si také zakázali, a totálně jsme byli také závislí na dodávkách z Číny a Indie. My jsme si to zakázali těmi regulacemi, protože to je takzvaná ta špinavá chemie, proti které my jsme se taky bránili,“ doplnila Zlámalová.