Pocovidový boom dezinformací: Dá se na nich dobře vydělat, varuje expert

TN Live

27. 3. 2026, 18:19

Hosty pořadu Nastartujme Česko byli dva bezpečnostní experti Tomáš Kolomazník a Zdeněk Rod. S moderátorkou Michaelou Indrákovou hovořili mimo jiné o dezinformacích a tenkou hranicí mezi svobodou slova a zajištěním bezpečnosti.

Důvodů k využívání dezinformací je celá řada, poznamenal Rod. Může se jednat například o informační operace cizích mocností, jejichž cílem je podkopat důvěru občanů ve stát, instituce a v demokratický proces.

„Pak tady máme další rovinu, lidi, kteří to dělají třeba pro zábavu, ze zábavy šíří zfalšované manipulativní informace. Pak je tady třetí rovina, dělají to pro zábavu a z finančních důvodů, protože samozřejmě na dezinformacích se dá i dobře vydělávat. Máme tady celou řadu dezinformačních webů, které na základě příspěvků vydělávají nemalé peníze tím, že šíří a vymýšlí si různé informace, a mají publikum, které tomu věří,“ popsal Rod.

Někdy lze ovlivnit třeba i kapitálové trhy, když se pomocí dezinformací podaří snížit ceny akcií nějaké firmy. A toho pak může někdo využít a nakoupit je. „Jsou to případy ze Spojených států, kdy účelově dezinformační kampaně směřovaly na vybrané firmy, aby se podsekly jejich akcie,“ upřesnil Rod.

Velký boom dezinformací přišel za covidové éry. „Bylo to dáno tím, že se lidé najednou dostali do slepé uličky a nebylo to světlo na konci tunelu. Proto se chytali různých interpretací. A zároveň to bylo velice citlivé téma, protože to byla otázka zdraví, přežití a zároveň to byla i otázka dalšího sociálního fungování,“ vysvětlil Kolomazník.

Související obsah

14:35

Bureš: Tejce vytáhli z politického záhrobí. Jako ministr může podpořit dezinformace

28. 11. 2025 TN Live T. LIVE

​Téma rozpoznávání dezinformací už při výuce na školách, jak je tomu třeba ve Skandinávii, je v Česku politicky velmi citlivé téma, upozornil Kolomazník.

„Řada politiků dneska vnímá boj nebo aktivity směrem k eliminaci dezinformací jako omezování svobody slova a nechtějí to, nebo ani není zájem o to, aby to šlo do rámcově vzdělávacích programů do škol,“ řekl.

Tíha výuky o dezinformacích tak leží na bedrech nevládních organizací, které nabízejí školám různé programy mediální gramotnosti a práce s médii, sociálními sítěmi a podobně.

I na úrovni Evropské unie se přijímají různá nařízení o kontrole sociálních médií a politikách, které platformy pro sociální média musí adaptovat. „To na druhou stranu vyvolává ty kritické hlasy, protože říkají: ‚Ale my tady máme svobodu slova a ti lidé se mohou vyjádřit k různým věcem.‘ Takže vždycky je ta hranice mezi svobodou slova a bezpečnostním aspektem a omezováním velice křehká,“ doplnil Kolomazník.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.