APLIKACE TN.CZ
Zajímavosti

Sahara se mění. Pro Evropu to může mít katastrofální následky

Saharský písek
Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Do Evropy se čím dál víc dostává prach pocházející ze saharské pouště, což ovlivňuje kvalitu ovzduší a viditelnost. V krajních případech může dokonce způsobit vážné zdravotní problémy. Vědci se přitom nemohou shodnout, jestli za jev může klimatická změna.

V posledních letech mohou obyvatelé Španělska, Francie a Velké Británie na obloze pravidelně sledovat tmavě oranžové východy slunce a oblohu zakrytou nažloutlým oparem. To není způsobeno žádnou mimozemskou aktivitou, ale šířením oblaků prachu z africké Sahary, které k Evropě letí tisíce kilometrů.

Sahara, která je největší písečnou pouští světa, se podílí na více než polovině celkových světových emisí prachu. Horké, suché a větrné podmínky zvedají prachové částice několik kilometrů do atmosféry a transportují je přes kontinenty. „To jen ukazuje, že jsme propojeni napříč hranicemi a kontinenty,“ říká vědec Mark Parrington ze Služby pro monitorování atmosféry (CAMS) pro Euronews

Související obsah

​Část těchto částic pak doputuje až nad evropský kontinent. Pro Evropany to přitom není jen estetický problém. Částice menší než 10 mikrometrů jsou totiž dostatečně malé, aby se člověku dostaly do plic, kde mohou vyvolávat astma a zhoršovat kardiovaskulární problémy, zdůrazňuje v článku na vědecké platformě The Conversation Hossein Hashemi z Katedry vodního inženýrství a Centra pro blízkovýchodní studia na švédské Univerzitě v Lundu.

Prach se usazuje také v Alpách, kde ztmavuje povrch sněhu, čímž snižuje jeho schopnost odrážet sluneční světlo, a urychluje tak jeho tání. Zároveň snižuje účinnost solárních panelů a způsobuje zhoršenou viditelnost a narušuje leteckou dopravu.

Pohyb saharského prachu se často dává do souvislosti s klimatickou změnou. Podle vědců to však zatím není zcela potvrzeno. „Neexistuje jasný důkaz, jak přesně degradace půdy v důsledku klimatické změny ovlivňuje zdroj prachu,“ vysvětlil Parrington. Velká část oblak podle něj pochází ze specifických horských oblastí, kde je prach dostatečně lehký, aby se dostal do atmosféry.

Související obsah

Hashemi zase tvrdí, že rostoucí teploty vysušují půdu a rozšiřují pouště, čímž větru výrazně usnadňují uvolňování jemných části. „Za extrémních scénářů oteplování by se množství saharského prachu unášeného do atmosféry mohlo do konce století zvýšit až o 60 %,“ varuje.

​Obyvatelé Evropy se tak musí připravit, že afrického prachu může být v budoucnu ještě mnohem víc, což pro ně může mít vážné zdravotní následky. Meteorologické systémy starého kontinentu ale disponují varovnými systémy, které jsou schopny prachová oblaka odhalit i 15 dní dopředu a zdravotníkům dávají čas vydávat varování zranitelným osobám. Dopad prachu mohou snižovat i jednoduchá opatření, jako je budování městské zeleně.

Problém je také potřeba řešit přímo u zdroje, tedy na Sahaře a v oblasti Sahelu, kam se největší poušť světa stále více rozšiřuje. Hashemi jako řešení zmiňuje obnovu místní vegetace, údržbu toků řek a zejména ochranu křehkého ekosystému mechů, bakterií a dalších organismů, které jsou součástí pouštní půdy a slouží jako štít proti větrné erozi.

Ke zvládnutí této situace bude podle něj zapotřebí prohloubit mezinárodní spolupráci. „Prach nezná hranice. Ať už oranžová obloha zůstane kuriozitou, nebo se stane běžným prvkem evropského života, vlády v celé Evropě a Africe musí toto společné riziko brát vážně,“ zdůraznil.

Nad Českem se objevil saharský prach. Zabarvil sníh i kapoty aut (02/2026):

TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz