Trump slibuje konec války s Íránem do tří týdnů. Tři scénáře, co se teď může stát

Americký prezident Donald Trump na první schůzi Rady míru ve Washingtonu (19. 2. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Jakub Loukota

3. 4. 2026, 05:45

Ve svém středečním proslovu přišel americký prezident Donald Trump s ambiciózním termínem. Válku v Íránu chce ukončit do dvou až tří týdnů. Jestli se mu to podaří a válka doopravdy skončí, ale není jisté. Ve hře jsou totiž další možnosti, jak se může konflikt vyvíjet.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer přednesl svůj projev, ve kterém nastínil další postup Spojených států ve válce v Íránu. V něm promluvil o důvodech války. Tím hlavním bylo podle něj zničení íránských schopností vyrobit jadernou bombu. Pod stejnou záminkou USA loni v červnu bombardovaly Írán, kdy podle svých slov íránská jaderná zařízení nenávratně zničily.

Ve svém proslovu Trump hovořil o tom, jak selhala diplomatická jednání, i o nutnosti eliminovat íránský raketový arzenál, kterým by mohli zaútočit na Spojené státy. Jak však poznamenal portál CNN, vyjádření amerických tajných služeb hovořila o tom, že Írán takové schopnosti nikdy neměl. Trump počítá se scénářem, že válka brzy skončí. „Údery na Írán mohou trvat ještě dva nebo tři týdny,“ oznámil.

O možnosti ukončit válku co nejrychleji hovořil Trump už dříve, a to i za cenu, že Írán bude i po válce držet kontrolu nad Hormuzským průlivem, který v reakci na válku blokuje. Vyhlášení vítězství a stažení námořnictva a armády z oblasti by tuto situaci nezlepšilo.

Související obsah

02:14

Trump vyhrožuje opuštěním NATO. Americké vojáky by stáhl z Evropy

1. 4. 2026 Jakub Loukota J. LOUKOTA

​Trump veřejně prohlásil, že otevření průlivu chce nechat na evropských a arabských státech. Členské země NATO se už dříve pokoušel do konfliktu zatáhnout. Státy jako Německo, Francie a Velká Británie však nasazení svých lodí a zapojení do války odmítly.

Podle Trumpa bude snazší klíčový průliv otevřít až po skončení války, a to diplomatickou cestou. S tím by mohl pomoci Pákistán, který se staví do role mediátora mezi Washingtonem a Teheránem. Tento scénář by podle portálu Al Džazíra vyžadoval spolupráci amerických spojenců v Perském zálivu, kteří by poskytli USA vojenskou spolupráci a základny.

V takovém případě by USA držely Hormuzský průliv otevřený pod hrozbou nové invaze, zároveň by však Írán na vzájemné dohodě také musel vydělat. Jednalo by se zejména o uvolnění sankcí, které Írán škrtí už od 80. let.

Konflikt bude dál eskalovat?

Jiný scénář naopak počítá s ještě drastičtějším vyhrocením situace. Spojené státy totiž shromažďují v regionu více jednotek a sám Trump naznačil, že by se USA měly zmocnit ostrova Chárg. Ten představuje důležitý bod pro Írán, protože se na něm nachází skladiště a přístav pro vývoz íránské ropy. Teherán proto ihned začal na ostrov posílat posily, upozornil portál CNBC.

Související obsah

00:22

Trump: Dávám Íránu dva, maximálně tři týdny, ukončíme to velmi rychle

2. 4. 2026 Zdeněk Michora Z. MICHORA

​To by však vyžadovalo pozemní invazi, které se Spojené státy až dosud bránily, zejména kvůli tomu, jak nepopulární u amerických voličů by takový krok byl. Na podzim se navíc konají volby, které mohou vládnoucí republikány výrazně oslabit.

Pozemní invaze však není nepohodlná jen z politického hlediska. Znamenala by totiž přechod do nové fáze války. USA má podle portálu Foreign Policy několik možných cílů. Kromě ostrova Chárg jde například o ostrovy Abú Musá či Kešm v Perském zálivu, důležitý přístav Čáhbahár na břehu Ománského zálivu anebo Ábádán, který se nachází na jihozápadním okraji Íránu v nížinách poblíž hranic s Irákem.

Útok na Chárg, který je pro vývoz íránské ropy nepostradatelný, by vyvolal okamžitou reakci Íránu. Nešlo by však jen o pokus americké vojáky z ostrova opět vytlačit, ale i o pomstu cílící na ropná zařízení dalších států v Perském zálivu. Konflikt by se tak rozšířil a jeho dopady by trhem s ropou otřásl ještě více, čímž by se ekonomická krize dále prohloubila.

Írán má navíc v případě pozemní invaze obrovskou výhodu v podobě terénu. S výjimkou nížiny na jihozápadě země jde o velmi hornatou zemi, kde dopravní tepny vedou skrze snadno bránitelné horské průsmyky. Nasazení vojáků hlouběji než na pobřeží Perského zálivu by bylo neskutečně náročné a krvavé.

Válka může pokračovat

​Třetí možností je pokračování současného stavu, kdy se válčící státy vzájemně ostřelují. Pokud se Írán nevzdá, může se konflikt vléct dlouho i bez toho, aby válka eskalovala. V takovém případě by Hormuzský průliv zůstal uzavřený íránskými drony a minami.

Související obsah

01:55

USA plánují zabrat část íránského území. Zásadně je to oslabí, tvrdí

30. 3. 2026 Petra Ondrouchová P. ONDROUCHOVÁ

Průlivem v současnosti mohou proplout pouze lodě velmi omezeného počtu zemí. Írán skrz něj propouští své spojence, jako je Čína, Indie, Rusko nebo Pákistán. Kontrolovaným přístupem získává Írán diplomatickou podporu a silné spojence.

Pro zbytek světa je ale současný stav neudržitelný. Vlády v Evropě brzdí zdražování pohonných hmot, způsobené přiškrcením obchodu s ropou, postupným uvolňováním státních rezerv – to ale nevydrží navěky. Poptávka po už nyní vzácné ropě tak brzy s nejvyšší pravděpodobností ještě vzroste.

Předpověď poradenské firmy Oxford Economics počítá se scénářem, při kterém by světová produkce ropy mohla spadnout až o 20 milionů barelů denně. Cena za barel surové ropy by tak mohla vyskočit až na stěží představitelných 200 dolarů, tedy více než 4 200 korun. Pro srovnání: průměrná cena barelu ropy v roce 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu prudce otřásla cenami a spustila v Evropě vysokou inflaci, činila „jen“ 120 dolarů, tedy zhruba 2 550 korun.

Do takových výšin by se cena mohla vydrápat už letos v srpnu. Její důsledky by se velmi rychle promítly i do dalších odvětví, které spoléhají na přepravu zboží. Zdražování by tak zasáhlo prakticky všechny aspekty našeho života.

Trumpovi s Íránem radí více lidí. Střídá proto stanoviska, vysvětluje amerikanista Kozák: