Svaz ochránců přírody pobouřilo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního zemědělského ústavu (ÚKZÚZ), které povoluje výjimečnou aplikaci prudce jedovatých rodenticidů do nor hrabošů polních. Podle ústavu je krok v souladu s platnou legislativou a jeho cílem je snížení populace hrabošů na únosnou úroveň.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vydal na začátku dubna nařízení o výjimečném povolení omezeného a kontrolovaného použití vyšších dávek rodenticidů Stutox II a Ratron GW do nor hrabošů polních. Důvodem je přemnožení hraboše, jehož průměrná populace dosáhla 7,6násobku prahu škodlivosti, informoval ÚKZÚZ.
Rodenticidy jsou prudce jedovaté chemické látky určené k hubení hlodavců, které se nejčastěji distribuují ve formě granulí. „Přípravky Stutox II a Ratron GW jsou k aplikaci proti hraboši standardně povoleny a zemědělci je využívají ve všech státech EU,“ uvedla pro TN.cz mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková.
Rozhodnutí nově umožní aplikaci rodenticidů do nor ve vyšší dávce. Jed však bude možné nasadit pouze na pozemcích, kde populace hrabošů dosáhla trojnásobné hodnoty, než určuje práh škodlivosti. „Cílem povolení výjimečného použití rodenticidů není hraboše vyhubit, ale snížit jejich populaci na únosnou úroveň, aby se předešlo dalším hospodářským škodám,“ dodala Hrabčáková.
To se ale vůbec nelíbí ochráncům přírody. „Jde o prudké jedy, které dokážou prostřednictvím otrávených hrabošů způsobit smrt řady vzácných a chráněných živočichů. Zdokumentovány jsou jak primární otravy (zajíci, bažanti), tak sekundární otravy živočichů, kteří se otrávenými hraboši živí (např. čápi),“ vysvětlil mluvčí Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.
Takové riziko si zemědělský ústav podle Hrabčákové uvědomuje. „ÚKZÚZ doporučuje zemědělcům přednostně využívat nechemické metody ochrany, např. instalaci tzv. berliček pro dravce. Při dodržení přísných podmínek aplikace se minimalizuje riziko pro necílové organismy, včetně volně žijících živočichů a predátorů, kteří se hraboši živí,“ uvedla mluvčí.
Podle ochránců přírody ale takové řešení není systematické. „Zkušenosti ukazují, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do tří měsíců to pole nikdo nepozná, protože ho obsadí hraboši žijící na sousedních pozemcích,“ vzkázal Stýblo. Podle ÚKZÚZ je ale hraboše potřeba akutně řešit, protože jejich škodlivý výskyt byl zaznamenán na skoro stovce míst v Česku.
V přemnožení hrabošů sehrála roli mírná zima, jde ale o přirozený populační cyklus, který nastává každé tři až čtyři roky. Je to přirozený mechanismus, kdy se po období nízkých stavů populace „nastartuje“, v krátkém čase se díky neuvěřitelné plodnosti přemnoží a následně se vlivem nemocí, vyčerpáním zdrojů a tlaku predátorů opět zhroutí. Právě rok 2026 má být vrcholem tohoto cyklu.
Na jižní Moravě dobrovolníci staví zábrany. Mají ochránit žáby (03/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz