Křivdy při odsunu Němců se dají srovnat s křivdami proti Čechům, říká analytik

TN Live

25. 5. 2026, 15:07

Sudetoněmecký sjezd v Brně se během posledních dnů stal jedním z nejdiskutovanějších témat v Česku. Poprvé v historii se totiž tradiční setkání sudetských Němců koná přímo na českém území. Jedna část společnosti mluví o důležitém symbolu smíření, druhá naopak varuje před otevíráním historických ran. Téma v pořadu Headline probrala moderátorka Barbora Večeřová s analytikem Janem Herzmannem.

Historický kontext je na jedné straně poměrně jednoduchý, na druhé straně velice komplikovaný, poznamenal Herzmann.  

„Jednoduchý je v tom, že po druhé světové válce došlo k vysídlení velké části sudetoněmecké populace, tedy lidí, kteří žili v sudetských oblastech Československa a měli německý původ. Že to probíhalo různě, někdy legálně, ale mnohdy i nelegálně, to je pravda. Že se staly křivdy, které se do určité míry dají srovnat s křivdami, které se děly tamějšímu českému obyvatelstvu v letech 1937 a 1938, to je taky pravda. Takže to téma je docela horké,“ shrnul.

Připomněl, že Sudetoněmecký landsmanšaft vznikl v 50. letech. Původní členy spojoval zájem se do českých zemí vrátit i snaha o získání jejich původního majetku.

„Až sem je to jednoduché. Jenomže pak nastal poměrně složitý vývoj. Tak, jak postupně odcházely ty generace, které odsun pamatovaly, které tady u nás žily za první republiky, tak se posouvalo i to, o co vlastně to sudetoněmecké sdružení usiluje. Velkou změnu k tomu přinesla Česko-německá deklarace, která byla podepsána už po sametové revoluci, a sudetoněmecké sdružení postupně upustilo od všech nároků na revizi Benešových dekretů,“ vysvětlil.

Související obsah

01:15

V Brně se demonstrovalo proti sjezdu sudetských Němců. Moc lidí ale nepřišlo

1. 5. 2026 Redakce TN.cz R. TN.CZ

​„Zdá se, že teď rozhodně není tím hlavním mluvčím u kruhů, které o nějakou restituci nebo o nějakou formu návratu usilují, ať je to tedy v Německu, o kterém se mluví víc, anebo třeba v Maďarsku, o kterém se mluví méně,“ dodal.

Zmínil také, že v dějinách žádná politická deklarace, žádný uzavřený mír či pakt nikdy s definitivní platností neuzavřel historii a ta zůstává v paměti mnohých lidí. Herzmann proto říká, že brněnský sjezd může mít šanci něco změnit, ale rozhodně ne uzavřít.

„Je to určitě začátek nové kapitoly. Ta kapitola je pro část lidí velice bolestná a pro část lidí velmi nadějná. Ale že by to tímto krokem mělo skončit a že by dál nebyly kruhy na obou stranách hranice, které si to připomínají s velkou bolestí v srdci, ať se jich to týká osobně, nebo se jich to týká jenom politicky, to se čekat nedá. Setkání v Brně posunuje celou záležitost směrem, který je nadějný a který může přispět k tomu, že se ne zapomenou, ale určitým způsobem vyhladí vrásky, které tady v minulosti vznikaly,“ uvedl.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.