Česko zavádí přísnější ochranu objektů. Zabrání více možným útokům najednou

Jan Mareš

3. 6. 2026, 20:43

Se změnou bezpečnostní situace ve světě i u nás nabývá na důležitosti zajištění strategických objektů a objektů kritické infrastruktury. Dříve používané bezpečnostní prvky, jako jsou kamerové systémy a oplocení, už často nestačí. Pomoci mají nové technologie třeba podobná té, která řídí robotické sekačky nebo vysavače.

Ve světě v posledních letech přibývá bezpečnostních hrozeb, které jsou čím dál sofistikovanější a obtížněji předvídatelné. Proto s nimi musí držet krok také technologie zabezpečující ty nejdůležitější objekty kritické infrastruktury.

„De facto všechno, bez čeho by se náš moderní život zastavil,“ nastínil typ objektů bezpečnostní expert Milan Mikulecký.

Související obsah

02:07

Škola na Děčínsku spustila nový bezpečnostní systém. Má chránit žáky a učitele

15. 4. 2026 Martin Kočárek M. KOČÁREK

​Stále více institucí v Česku proto zavádí zabezpečení, které pomocí laseru monitoruje místa, kam objektiv kamery nedohlédne. „On vlastně vidí, co se mu v reálném čase v tom střeženém areálu děje. Ty klasické konvenční systémy vás jenom upozorňují, že došlo k narušení, ale vy musíte jít fyzicky se podívat k čemu došlo,“ vysvětlil ředitel společnosti WPA Secure Martin Vojtek.

Technici nejprve vytvoří 3D virtuální model hlídaného objektu pro lepší orientaci. Pak přichází na řadu takzvaný lidar. Ten někteří mohou znát z robotických vysavačů, které obvykle disponují jedním laserovým paprskem. Nepříliš velké zařízení na hlídání objektu má 128 paprsků.

„Je to laserový puls. Letí to prostorem rychlostí světla 300 tisíc kilometrů za vteřinu, narazí to na pevnou překážku a zase rychlostí světla se mi to vrací nazpět,“ přiblížil proces Vojtek.

Související obsah

05:07

ETCS je náš anděl strážný, říká o drážním bezpečnostním systému Moravec

30. 6. 2025 TN Live T. LIVE

​Na monitoru pak zachycené objekty zobrazuje jako shluk teček. Při zasazení do virtuální kopie hlídaného prostoru operátoři přesně ví, kde se co, jakou rychlostí a jakým směrem pohybuje s přesností na dva centimetry.

Součástí systému je i mobilní jednotka, kterou lze nasadit při mimořádných událostech, či při dočasné ochraně objektů, aby monitorovala okolí. „Dokážeme tímto systémem střežit kružnici o poloměru 200 metrů do pěti minut od spuštění,“ konstatoval projektový manažer Jan Kratochvíl.

Systém už v současnosti využívá několik českých věznic a vojenských základen. Chrání také železniční tunely či části elektrické a plynárenské infrastruktury. V budoucnu by se měl rozšířit i na další ohrožené objekty.

„To zabezpečení se nemůže nikdy soustředit jenom na jeden typ útoku. Vždycky to musí být kombinace proti všemu, jinak ten protivník si to zmapuje a využije ten, proti kterému nejste chráněni,“ doplnil Mikulecký. 

Související obsah

01:21

V Ostravě testují nový bezpečnostní systém pro MHD. Má zabránit nehodám

5. 3. 2021 Barbara Hanousek Eckhardová B. H. ECKHARDOVÁ

​​Objekty tak musí být zabezpečeny proti hrozbám od kybernetických útoků, přes lidské útočníky se zbraněmi až po drony.

Kromě vojenských objektů a nemocnic patří na seznam objektů kritické infrastruktury, tedy těch nejhlídanějších budov v Česku, třeba mezinárodní letiště a nádraží. Dále tam patří také všechny zdroje pitné vody a hlavně přehrady.

Jsou to ale také bezpochyby i Česká národní banka, zásobníky pohonných hmot, stejně jako sklady státních hmotných rezerv, veškeré elektrárny a elektrické rozvodny. Dále mezi ně spadají také třeba datová centra či operační střediska pro řízení dopravy.

K přísně střeženým objektům patří i úložiště radioaktivního odpadu. V neposlední řadě to je i Úřad vlády, kde v případě nouze zasedne Ústřední krizový štáb.