Odhalili Putinovy skutečné cíle na Ukrajině. Jde mu o něco jiného, než tvrdí

Ruský prezident Vladimir Putin v moskevském Kremlu (15. 5. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Kateřina Drgáčová

5. 7. 2026, 16:53

Rusko až do poslední chvíle tvrdilo, že Ukrajinu nenapadne. S takovým tvrzením přišel bývalý britský obranný atašé v Moskvě a v Kyjevě John Foreman. V rozhovoru zavzpomínal na to, jaké to bylo scházet se s Putinovými nejbližšími lidmi, a odhalil i to, co ruského prezidenta v bojích ve skutečnosti motivuje. 

Jen pár měsíců před začátkem války se Foreman sešel s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. „Řekl nám, že nemají v plánu zaútočit na Ukrajinu. Vrátili jsme se na ambasádu a někdo řekl: ‚Buď nám lžou přímo do očí, nebo to nemyslí vážně,‘“ popsal Foreman pro The Sun to, co se před více než čtyřmi lety v Moskvě odehrávalo.

Když pak ruská armáda na Ukrajinu skutečně vtrhla, v údivu prý zůstali i lidé v Putinově vládě. „Rozhodl o tom Putin a malá skupina lidí kolem něj,“ uvedl. „Systém nebyl připraven a samotná invaze byla naplánovaná katastrofálně. Podlehl iluzi FSB, která mu tvrdila, že to bude snadná záležitost,“ řekl Foreman.

​K válce Putina prý vedly jeho vlastní imperiální ambice, snaha posílit globální moc Ruska. Kromě toho mu prý ale jde i o to, aby po sobě zanechal vlastní odkaz. „Pro něj je to osobní záležitost. Není to jen o geopolitice. Je to o etnicitě, o ublížení, o hněvu. A myslím, že všechny tyto věci se tu schází dohromady,“ podotkl bývalý atašé.

Související obsah

01:59

Už se ví, kdo může nahradit Zelenského. Ukrajina má nového kandidáta na prezidenta

3. 7. 2026 Martin Klouda M. KLOUDA

Od ustoupení ze svých cílů Putina prý neodradí ani ukrajinské útoky. „Nevidím žádné známky toho, že by kroky Ukrajiny donutily Putina změnit názor. Válka bude pokračovat – nyní je to válka o přežití, o to, kdo vydrží nejdéle,“ upozornil. „Putin je bezohledný a odhodlaný svou moc upevnit,“ dodal.

Putin přitom jako hlavní důvody zahájení „speciální vojenské operace“ uváděl ochranu Ruska a ruskojazyčných obyvatel. Ve svých projevech upozorňoval na rozšiřování NATO na východ, které dle Putina představuje pro Rusko hrozbu. Zároveň obvinil kyjevskou vládu z dlouholeté genocidy na Donbase a za jeden z cílů vytyčil „demilitarizaci a denacifikaci“ země, jejíž historickou legitimitu a suverenitu jakožto samostatného státu odděleného od Ruska zpochybnil. 

Vyjádření bývalého atašé přichází v době pokračujících bojů. V noci na sobotu zaútočila ukrajinská armáda na Petrohrad a zasáhla ropnou infrastrukturu a vojenské cíle. Večer předtím zasáhlo Rusko rušnou ulici ve městě Sumy. Útok si vyžádal 27 zraněných, tři mrtvé dospělé a jedno mrtvé dítě.

Ukrajina spustila operaci na ukončení války. Na Rusko vyslala stovky dronů (6/2026):