Vláda Andreje Babiše (ANO) prosazuje nový systém EET 2.0, který má být jednodušší, více digitalizovaný a méně zatěžující pro podnikatele než jeho předchůdce. Opozice upozorňuje, že řada plateb už dnes zanechá digitální stopu, a návrat evidence tržeb považuje za zbytečný. Jaký ekonomický smysl má EET 2.0? O tom hovořila ve vysílání TN Live moderátorka Rebecca Diatilová s hlavním ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou.
Hlavní dva významy, které má EET 2.0 přinést, je asi 14 miliard korun do rozpočtu a narovnání podnikatelského prostředí, shrnul Kovanda.
„V tuto chvíli část podnikatelů, jak známo, zjevně část tržeb nepřiznává, manipuluje tedy s daňovým základem tak, aby si uměle a nekale snižovala daňovou povinnost, zatímco jiní podnikatelé daňovou povinnost vůči státu odvádějí naplno a jsou pak v určité nevýhodě. Ti první mohou peníze, které neodvedou státu, využít třeba i na investice v rámci konkurenčního boje,“ okomentoval Kovanda.
Změny oproti původnímu EET jsou podle Kovandy zásadní, ale vychází ze stejné filozofie. Kontrola se například nebude týkat jen hotovostních plateb, ale také karetních plateb a QR plateb. „Což lze kritizovat, protože tyto transakce zanechávají silnou elektronickou stopu a stát by se k nim mohl dostat jinak. To je jistá zkostnatělost a anachronismus celého plánu,“ uvedl ekonom.
Původní EET vyžadovalo registrační pokladny, ty už ale nyní potřeba nebudou, byť mohou být využity.
Přinese tedy reálně EET 2.0 více financí oproti původnímu systému? „Pokud bychom to dali do reálných údajů, očištěných o inflaci a růst ekonomiky, tak evidence tržeb by měla vynést v druhé vlně jenom o několik málo miliard korun více než vlna první. A rozhodně to nebude moci pokrýt všechny dodatečné výdaje, které tato vláda uskutečňuje,“ srovnal.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz