Myslivci versus zemědělci. Napjaté vztahy mezi nimi panují zejména kvůli škodám, které farmářům způsobuje přemnožená lesní zvěř. Podle Asociace soukromého zemědělství za každoroční miliardové škody může nedostatečný odstřel. Myslivci zase tvrdí, že dělají, co mohou. Vlastníci pozemků volají po legislativních změnách, které by i jim povolily odstřel, a situaci tak zlepšily.
Zajíci, srnčí a jelení zvěř nebo divoká prasata. Ve velkém ničí úrodu i porosty. Nejvíce přemnožená je lesní zvěř podle statistik na Vysočině, a to hlavně divoká prasata a srnčí. Velmi problematická je situace i na severu a západě Čech.
Zemědělci bijí na poplach, nikdo, ani myslivci, prý s přemnoženou zvěří nedokáže zatočit. „Přemnožená zvěř způsobuje škody až několik miliard. Jde skutečně o celorepublikový problém,“ tvrdí předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.
Myslivecká jednota se brání s tím, že nimrodi dělají, co mohou. Jenže jich ubývá a členská základna stárne. Přemnožení zvěře ale přiznávají. „V rámci České republiky máme určité lokality, kde je poměrně intenzivní lov nutný. Vlastníci pozemků by měli činit přiměřená opatření, aby zabránili škodám způsobeným touto zvěří,“ domnívá se Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
Třeba instalováním pachových ohradníků okolo polí. Jenže to podle zemědělců ne vždy pomáhá, a navíc prý myslivci zvýšené odstřely leckde nechtějí nebo nezvládají. Podle zemědělců pomůžou jen systémové změny. „Musí se změnit zákon o myslivosti. Aby vlastníci, hospodáři mohli se zvěří pracovat a mohli ji sami střílet,“ vysvětluje Jaroslav Šebek.
Současný, podle mnohých už zastaralý, zákon o myslivosti platí od roku 2001. Zemědělci sice podle něj mohou po jednotlivých mysliveckých sdruženích soudně vymáhat kompenzace za zničenou úrodu, ale třeba kvůli třítýdennímu šibeničnímu termínu k podání takovéto žádosti často žádné peníze nevysoudí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz