Lidem starším 80 let by mohl jejich důchod každých pět let narůst o 500 korun. Podle novely, kterou v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO), by se tak mohlo stát už od příštího roku. Téma v pořadu Headline probrala moderátorka Kristýna Bezděková s Vítem Hradilem, hlavním ekonomem společnosti Investika.
Motivací pro navýšení penzí po osmdesátce je podle Hradila hlavně to, že aktuální systém starobních důchodů dostatečně nezohledňuje pro lidi v tomto věku vysoký nárůst nákladů na sociální péči, zdravotní péči, zdravotní pomůcky, léky a podobně.
Součástí změny je také podpora pracujících důchodců. Pokud člověk dosáhne důchodového věku a pokračuje v práci, tak je sice zvýhodněn sníženou platbou na sociálním pojištění, ale nyní by k tomu přibyla ta výhoda, že za každý odpracovaný rok se mu pak navýší důchod.
„Nejvíce to prospěje těm, kteří už takhle by měli vyšší výměru důchodu, tedy měli hodně odpracovaných let a velké výdělky, respektive velké příspěvky do toho systému. Ale rozdíly tam nebudou úplně velké mezi těmi ‚bohatými‘ a ‚chudými‘ zaměstnanci v důchodu. To se bude lišit pravděpodobně ve vyšších desetikorunách, maximálně v nízkých stovkách,“ okomentoval Hradil.
Upozorňuje na to, že dochází ke zbytečné paušalizaci. „Má to pomoct někomu, kdo má zdravotní problémy a kdo má problém si to pokrýt z vlastních financí. To se nedá říct úplně o každém. Existují lidé, kteří jsou v důchodu a kteří mají poměrně významný majetek. Tenhle návrh to jaksi nezohledňuje. On to prostě bere šmahem,“ řekl.
Na druhou stranu ale Hradil podotýká, že zacílení by mohlo být až příliš komplikované. „Najít ty konkrétní lidi, kteří to potřebují, by byla větší administrativní zátěž a nestálo by to za to. Pravděpodobně si vláda v tuhle chvíli prostě řekla, že jim to za tu práci nestojí a že to radši pošlou všem,“ okomentoval.
Jistý smysl by podle Hradila dávalo smysl peníze přelít do sociální péče, případně do příspěvku na péči, kde by tak byly lépe zacílené.
Státní rozpočet peníze navíc pro penzisty po osmdesátce zřejmě moc nezatíží. Alespoň ne v nynější podobě. Mluví se o ročních nákladech ve výši tří miliard korun. Jisté nebezpečí tu ale je do budoucna.
„Demografické projekce jsou jasné, nás v tom věku bude čím dál více, tím se zvětší tlak na státní rozpočet. Okolo roku 2060 ministerstvo předpokládá, že by to mohlo stát nějakých šest miliard korun. Myslím si, že k tomu bude docházet, že politici v nějakou chvíli seznají, že těch 500 korun je málo a že to prostě šmahem zvednou, že to třeba zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Výhledově se dá počítat s tím, že to bude výdaj, který je cítit,“ míní Hradil.
Státní rozpočet navíc k tomu není v dobré kondici. Hradilovi chybí ke změnám v důchodech jako protiváha návrh, kde peníze navíc vzít. Zřejmě se tak jen navýší státní dluh.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz