Řeky v Česku vysychají. Akutní nedostatek podzemní vody už se projevuje i na povrchu. Průtoky jsou tak nízké, že se dá mnoho řek přejít suchou nohou. Kritický nedostatek vody je na Labi v Ústí nad Labem, kde nepomáhají ani občasné srážky.
V řece Labe v Ústí nad Labem jsou dvě třetiny koryta na suchu. A vody je výrazně míň, než bývá v této době obvyklé. „Teď se procházím po dně Labe, podle té vegetace, která je tady kolem mě, za mnou, všude kolem, tak je poznat, že tudy už dlouho žádná řeka netekla, snad jen tady, to je plavení kanál, tam bude přibližně tak metr vody, tam je prohloubené dno,“ hlásí reportér TV Nova Martin Kočárek.
Jedna z obyvatelek Ústí nad Labem uvedla, že ji rozsah sucha překvapuje a že podobné situace jsou v posledních letech stále častější. Zavzpomínala také, že když byly její děti malé, chodily z vysychajícího koryta zachraňovat uvízlé ryby. Takto vyschlé místo si podle svých slov ani nepamatuje.
I během těch nejsušších let by tam mělo být vody alespoň po kolena, povodně pak začínají na výšce hladiny šest metrů. Na okraji města je sice jez, Masarykova zdymadla ale zadržují jen nejnutnější množství vody. Kdyby měla co odpouštět, nebylo by Ústí na suchu.
„Dlouhodobě se nedoplňují zásoby podzemních vod, který jsou zdrojem pro ten průtok řek ve chvíli, kdy neprší. Už druhý rok minimálně je tady velký deficit srážek,“ říká hydrolog Jan Daňhelka.
Skoro vyschlá je řeka Jihlava. Obvykle tam v létě bývá vody po kolena, teď ani ne po kotníky. Přejdete ji prakticky suchou nohou.
Zlínská řeka Dřevnice zažívá druhý nejhorší průtok za posledních 40 let, voda je navíc přehřátá a rybáři tady zaznamenali úhyn ryb. „Jsou to raci, žáby, další drobní živočichové. Vyschl přítok, nemůžeme napouštět. Sucho pokračuje od jara, teď se zhoršuje rapidně,“ uvádí Michal Butnikošarovski z Moravského rybářského svazu ve Zlíně.
Vysychání bude zřejmě pokračovat i v dalším týdnu. Teploty by po víkendovém ochlazení měly opět šplhat ke čtyřicítkám a prakticky celá republika se ocitne na hranici extrémního sucha.
Sucho má a ještě bude mít dopady na mnoho lidských činností. Kromě prakticky zastavené lodní dopravy se podepíše především na sklizni zemědělských plodin. Už teď je jasné, že musíme počítat s výrazně nižší úrodou ovoce a obilovin.
Ačkoli by se už letošní úroda kukuřice měla začít sklízet, zatím mají plody do zralosti ještě daleko. A výjimkou nejsou ani úplně uschlé klasy. „Voda opravdu chybí. Problém bude obilný krmení pro dobytek, to co jsme zatím sklidili, hrách, žito a vojtěšku, tam jsou výnosy poloviční,“ říká předseda Agrární komory Ústeckého kraje Otakar Šašek.
Méně krmiva může mít vliv na ceny masa a mléčných výrobků. Sucho má negativní dopad i na úrodu chmele. „Škůdci, kteří jsou tady s námi už delší dobu, se začínají projevovat více, jsou to například svilušky, ani chmel není ušetřen těchto negativních změn,“ popisuje Michal Hnízdil z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Podle zemědělců je letošní úroda o pětinu nižší, protože třeba tady na Litoměřicku napršela jen třetina toho, co běžně naprší i během těch horších, sušších let.
Sucho má dopady také na energetiku. Vodní elektrárny musely kvůli nízkým průtokům omezit výkon a během extrémních veder snižují výkon také jaderné elektrárny.
Nedostatek podzemní vody ale omezuje také zásobování pitnou vodou. Vodojemy se na řadě míst nestíhají přirozeně doplňovat a vodárny je musejí častěji dopouštět cisternami. Problém mají i ti, kteří vodu čerpají ze studní.
V Přibicích na Brněnsku mají s nedostatkem vody problémy dlouhodobě. V těchto dnech je ale situace podle místních mnohem horší.
„Studna je momentálně je v podstatě vyschlá, Je v ní 10, maximálně 15 centimetrů vody. Trvá dvě hodiny, než se odčerpá, a tak dvě hodiny než se vrátí zpátky. Kdysi v té studně bývalo sedm, osm metrů vody,“ popisuje obyvatel Přibic.
V obci jsou také dvě veřejné studny, kam si místní chodí pro vodu. Ta tam sice je, ale i tak s ní musí šetřit. Obyvatel Přibic vysvětlil, že jejich studna je přibližně 11 metrů hluboká, a proto v ní zatím vody mají dostatek.
„Jižní Morava patří mezi ty nejvíc zasažené regiony v rámci Česka. Dá se říct, že tím jako zásadním nedostatkem vody je postižená zhruba polovina kraje,“ popisuje Miroslav Trnka z projektu InterSucho.
Některé obce na Břeclavsku zakázaly zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Jednou z nich je Březí u Mikulova. „Je tady velké sucho, hodně si na to stěžují zemědělci. Je to špatný, je potřeba, aby zapršelo,“ říká místní. „Ta voda nám rychleji dochází a vidíme to na těch zejména menších zdrojích u menších obcích,“ dodává Trnka.
„Dochází k četnějšímu zásobování vodojemů, zejména těch, které čerpají z lokálních zdrojů, které v těchto dnech nemají vydatnost jako obvykle,“ uvedla mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací Iveta Kardianová.
Lidé by zvlášť teď měli s vodou šetřit. Podle odborníků totiž ani bouřky, které v minulých dnech naše území zasáhly, zásoby podzemních vod nedoplnily.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz