Vystudovaných psychologů v Česku je stále málo. Jsou špatně placeni, míní odbornice

Jakub Švejkovský

19. 9. 2026, 23:18

Magisterské programy vysokých škol v Česku každoročně úspěšně dokončí několik tisíc studentů. U klinické psychologie jsou ale čísla o poznání nižší v řádu pouhých stovek. Podle prezidentky Asociace klinických psychologů je za tím řada faktorů, a to včetně špatných platových podmínek.

Podle dat ministerstva školství absolvovalo v loňském roce magisterský nebo navazující magisterský obor necelých 29 tisíc lidí. Jednou z nejvýraznějších oblastí je skupina oborů obchod, administrativa a právo. Ekonomické magisterské obory každoročně dokončí zhruba pět tisíc lidí.

Jedním z nejprestižnějších magisterských titulů, které lze v Česku získat, je magisterský titul z práva. To se dá u nás studovat na státních vysokých školách ve čtyřech městech, a sice v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. V roce 2025 přibylo přibližně 1 200 nových právníků.

Související obsah

02:02

Vysokoškolské vzdělání se stává luxusem. Chudší rodiny na něj nemají

25. 1. 2026 Aneta Czerweková A. CZERWEKOVÁ

​Dlouhodobě se v Česku mluví o nedostatku lékařů v některých krajích. Přitom tuzemské lékařské fakulty, kterých je v Česku dohromady osm v šesti různých městech, v posledních letech vychovávají zhruba 1 800 nových lékařů ročně.

V některých regionech dlouhodobě chybí rovněž učitelé. Loni podle odhadů magistersky vzdělaných učitelů pro 1. a 2. stupeň základní školy přibylo zhruba 2 700.

Výrazně méně je ale například absolventů magisterské psychologie. Za posledních několik let tento obor každoročně absolvuje pouze 300 lidí.

Související obsah

01:56

Ministerstvo plánuje zkrátit vzdělávání klinických psychologů. Odborníci se bouří

19. 9. 2026 Jakub Švejkovský J. ŠVEJKOVSKÝ

​Právě u klinické psychologie se podle prezidentky Asociace klinických psychologů Hany Jahnové jedná o velmi komplexní obor. „V průběhu vzdělávání psycholog ve zdravotnictví získává řadu dovedností. Ta nejzákladnější, která by mu po roce praxe chyběla, je klinická zkušenost s konkrétním pacientem u lůžka,“ zmínila Jahnová.

Právě navrhovaná roční praxe u studujících psychologů by ale oboru podle ní mohla ublížit. „V současné době se ten psycholog vzdělává pod vedením jiného klinického psychologa. Proto my i lékaři odmítáme navrhovanou novelu, protože ta snižuje bezpečnost péče, kterou poskytujeme pacientům,“ zdůraznila Jahnová.

Ke stále nízkému počtu klinických psychologů u nás přispěla podle Jahnové řada faktorů. „Jednak je to finanční ohodnocení - nástupní plat - kolegů absolventů, kteří přijdou do nemocnice. Dále je to finanční ohodnocení školitelů, kteří o ně pečují,“ uvedla Jahnová.

K vyřešení nedostatku klinických psychologů tak podle prý přistoupili podle Jahnové sami lidé z oboru. „Nám se podařilo upravit Kurz psycholog ve zdravotnictví tak, aby ho kolegové, absolventi psychologie mohli zvládnout co nejdříve a mohli vstoupit do zdravotnictví. Také se podařilo zkrátit specializační vzdělávání z pěti let na čtyři roky,“ dodala Jahnová