Český systém darování mateřského mléka čekají velké změny. Kvůli nové evropské legislativě se budou muset sběrny přeměnit na mléčné banky. Stát je to může desítky milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví zatím neví, jak sběrny podpoří.
Paní Berkyové se dcera Olivka narodila už ve 24. týdnu těhotenství. Vážila necelých 600 gramů. „Od prvního dne dostávala mateřské mléko od dárkyně, protože jsem neměla první den možnost se k ní dostat. Ale od třetího dne byla na mém mlíčku,“ uvedla Berkyová.
Darované mateřské mléko pomáhá především nedonošeným a nemocným novorozencům. O jeho distribuci se starají například mléčné banky. V Česku jsou jen čtyři, na Moravě ani jedna.
„Naprostou většinu používáme pro naše děti. Dárkyň není mnoho. To je jednak dáno tím, že vlastně stárnou ženy, jsou více nemocné a vstupní kritéria pro dárcovství jsou velmi přísná,“ přiznala vedoucí lékařka mléčné banky z Ústavu pro péči o matku a dítě Marcela Křížová.
V Česku je 19 sběren mateřského mléka. Na rozdíl od bank mohou dávat mléko jen vlastním pacientkám. Naopak banky je mohou nabízet i jiným porodnicím. Situaci může zkomplikovat i nová evropská legislativa.
Sběrny mateřského mléka se budou muset přeměnit na mléčné banky. A to nejpozději do srpna příštího roku. Jinak zaniknou.
„Což je nejen finančně velmi náročné odhady se pohybují v desítkách milionů korun, ale vyžaduje to také nové prostory, vybavení, zařízení a samozřejmě i personál,“ popsala vedoucí lékařka úseku fyziologických novorozenců ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Markéta Lukšová.
„Řešíme, jak je finančně anebo jakkoli podpořit. Nicméně ještě konkrétní řešení není na stole,“ poznamenala náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková (SPD).
Změna bude i pro dárkyně. Ty se budou muset zaregistrovat do centrálního registru.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz