Anglie čelí nejhoršímu suchu od roku 1953. Zasaženy jsou tři čtvrtiny území, na kterém žije asi 45 milionů lidí. Pro 27 milionů z nich platí nařízení, aby omezili spotřebu vody.
Místo zelené trávy vyprahlá pustina. Pohled na Londýn, který lidé neznají. Velká Británie čelí už páté vlně veder v tomto roce a Anglie a Wales zaznamenaly nejsušší červenec za 190 let.
„Neměli jsme pořádný déšť od začátku července, takže se nedivím, že nám tu tráva vůbec neroste. Je to pro nás velmi atypické, ale stává se to novým normálem,“ popisuje zoufalou situaci farmář ze Sussexu Frans de Boer.
Britští zemědělci očekávají slabší úrodu pšenice a ječmene, problémy hlásí také pěstitelé zeleniny, což se může v příštích měsících promítnout do cen potravin. Výpadky v Anglii navíc místní nenahradí levnějším dovozem, protože podobná situace je v celé Evropě. „Sklizeň je u konce, a to jsme teprve na začátku srpna. To je nemyslitelné,“ říká šéf zemědělských odborů Tom Bradshaw.
Sucho ale nepředstavuje problémy jen pro evropské zemědělce. Nedostatek vody komplikuje třeba i provoz alpských středisek a chat. „Okamžitě jsme přijali opatření, jednoduše jsme přestali používat sprchy, výrazně jsme omezili spotřebu vody při splachování a podobně. Také jsme podstatně omezili praní,“ uvedl jeden z provozovatelů chat.
Kvůli nedostatku vody a nízkým hladinám řek se komplikuje i třeba lodní doprava třeba v Německu nebo provoz elektráren v Polsku a Maďarsku, kde využívají vodu z řek k ochlazování. „Jsme v lepší pozici než Maďarsko, protože jsme větší země a máme víc vodních zdrojů. Máme přístup k moři, kam také plánujeme umístit první jadernou elektrárnu,“ vysvětlil polský analytik Jakub Wiech.
Budapešť byla po mírném dešti schopna obnovit provoz jedné z turbín v jaderné elektrárně Paks, podle premiéra Maďara stoupla hladina Dunaje od minulého týdne o 19 centimetrů.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz