Vysokoškolské vzdělání se stává luxusem. Chudší rodiny na něj nemají

Aneta Czerweková

25. 1. 2026, 20:38

Studium některých univerzitních oborů začíná být pro hodně mladých lidí luxusem. Přestože jsou veřejné vysoké školy zdarma, náklady na ubytování, stravu a dopravu prudce rostou a často překračují možnosti rodinných rozpočtů. Studenti, které rodina nemůže podporovat, pak volí obory, které jim časově dovolí při studiu také pracovat.

Už za pár týdnů podá přihlášku na vysokou školu 70 tisíc lidí. Mezi nimi budou tisíce nadaných studentů, kteří kvůli finanční situaci nemůžou nastoupit na časově a studijně náročný obor.

To je i případ Karoliny z Olomouce, která se chtěla stát praktickou lékařkou. „Rodiče neměli prostředky na to mě sponzorovat. Při studiu medicíny není úplně možné najít si nějakou brigádu, která by mi to zafinancovala,“ vysvětluje.

„Medicína je úplně nejzářnější případ oboru, který nemůžete jít studovat, pokud nemáte dobré zázemí,“ potvrzuje její slova ředitel Institutu pro rozvoj vysokého školství Tomáš Fleigl.

Související obsah

30:06

Sexuální obtěžování ve škole: Univerzity mají tendenci to tutlat, říká Pisarčik

11. 12. 2025 TN Live T. LIVE

Podle průzkumu jsou průměrné měsíční náklady jednoho vysokoškoláka skoro 19 tisíc. V Praze je to necelých 22 tisíc. Vysoké náklady odrazují studenty také od technických oborů, jako je strojírenství nebo elektrotechnika, o které je především kvůli náročné matematice dlouhodobě malý zájem.

Často pak volí humanitní obory, přestože to neodpovídá potřebám trhu práce. „Když si mám vybrat, jestli půjdu na ekonomku, nebo na technický obor, tak půjdu na ekonomku, protože vím, že si budu moct přivydělat,“ popisuje motivace studentů k takovému výběru Fleigl.

I zdravotních sester je málo. A ty, které v příštích pěti letech dostudují, nepokryjí počet těch, které odejdou do důchodu.

Související obsah

02:06

Sestry se musí neustále vzdělávat. Bez nich se neobejdeme, říkají lékaři

13. 12. 2025 Martin Kočárek M. KOČÁREK

„Od letošního roku se na vysoké školy začnou hlásit silnější populační ročníky, což zvýší tlak na kapacity,“ upozorňuje pak analytička obecně prospěšné společnosti EDUin Nikola Šrámková.

Problémem je podle odborníků téměř nulová podpora studentů. Ostatní evropské země mají prý rozsáhlejší systémy stipendií. „Podporují mnohem větší část studujících a podporují je výrazněji. U nás sociální stipendium získá pár set těch nejchudších uchazečů,“ říká Fleigl.

Podle průzkumů má v Česku potomek vysokoškoláků až 2,5krát větší šance na vysokoškolské studium než děti středoškolsky vzdělaných rodičů.