Tragických úmrtí Čechů v horách přibývá. Často přeceňují své síly, tvrdí záchranáři

Karolína Pavlínová, Ivan Berka

20. 9. 2026, 22:00

V Alpách přibývá vážných nehod Čechů. Podle ministerstva zahraničí jich jenom během léta asi 20 skončilo tragicky. Tak vysoké číslo přitom bývalo za celý rok. Podle Horské služby za tím stojí hlavně přeceňování vlastních sil. Například v sobotu na jihu Rakouska zachraňovali vrtulníkem dva české alpinisty, kteří neměli baterky a v těžkém terénu je zastihla tma.

Třiačtyřicetiletý turista, který se v italských Dolomitech zřítil při pořizování fotek, 40letý horolezec, kterého pod Mont Blancem zasáhlo padající kamení nebo 13letá dívka, která se v Dolomitech zřítila při horské túře s rodiči. To je jen část tragické bilance za letošní léto.

„Počet lidí, pro které jsme museli vyrazit a zachraňovat je po zemi, je oproti loňsku dvojnásobný,“ uvedl náčelník Horské služby v Ehrwaldu Robin Lutnig.

„Ten letošní rok trošku vyčnívá. Těch vážných případů je více, od úmrtí až po těžce zraněné. My už v tuhle chvíli víme zhruba o 20 případech úmrtí,“ přiznal vedoucí konzulárního oddělení Ministerstva zahraničních věcí ČR Tomáš Stolina. 

Související obsah

00:20

Mladá Češka zemřela na dovolené v Alpách. Tragédie se stala před zrakem jejího otce

5. 9. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​„Jsou tu tři nejčastější chyby. První je nedostatek zkušeností. Pouštějí se do příliš náročných tras a jdou rovnou do extrému. Klidně se otočte a jděte zpět,“ apeloval na turisty Lutnig.

„Lidé jdou bez vybavení, bez oblečení do hor, já to nechápu. Vždycky musím myslet na ty chudáky horské záchranáře, kteří pak riskují vlastní život, aby tyhle lidi zachránili,“ prohlásil prezident italského klubu alpinistů pro oblast Horní Adiže Carlo Zanella.

Turisté si prý také často nezjistí, kdy přestává jezdit lanovka, uvíznou na hřebeni a horská služba je musí zachraňovat. „Třetí je ignorování určitých příkazů nebo třeba uzavřených cest,“ vyjmenoval dále Lutnig.

Naposledy musela horská služba do akce v sobotu na jihu Rakouska. Dvojice Čechů si neměla čím svítit ve tmě. „Na pomoc jim letěl vrtulník. Oba horolezce jsme poté bez zranění vysadili na letišti Nikolsdorf. Do operace se zapojilo 14 členů horské záchranné služby,“ uvedla rakouská policie v prohlášení.

Související obsah

02:11

Horská služba řeší rekordní počet případů. Vyjíždí průměrně 30krát denně

18. 8. 2026 Filip Pultar F. PULTAR

​Podle horských vůdců by lidé při pobytu v horách neměli slepě důvěřovat mobilním aplikacím, a to ani těm s počasím. Varují také před tvorbou tras umělou inteligencí. „Nejsem úplně přítelem umělé inteligence. To finále, ten úsudek by si měl udělat člověk sám,“ uvedl mluvčí Horské služby Marek Fryš.

Jenže správný úsudek prý často chybí. Do hor míří, i kvůli letním vedrům, stále více lidí, kteří často nemají s horami žádné zkušenosti. „Dorostla generace čtyřicátníků, kteří jsou ještě velmi aktivní, jsou to sportovci, chtějí své děti přivést trochu k aktivitě. Přibylo aktivních starších lidí, kteří si říkají, že teď mám ještě čas, jsem fyzicky zdatný,“ poznamenal k situaci místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Odborníci nabádají, aby lidé využívali horské vůdce s patřičnou licencí. Alpy jsou totiž každým rokem nebezpečnější. Vlny veder způsobují třeba častější pády kamení, sesuvy nebo utržení ledovců.

Při horské túře je rozhodující vhodné vybavení

Podle horských záchranářů je nutné se na takovou túru v horách zejména patřičně připravit. Vhodná a pevná obuv je tak základ. „U lidí, u kterých zasahujeme, to je nějakých 60 až 70 procent, tak mají už nedostatečnost právě v oblečení nebo obuvi,“ přiznal Fryš.

Tenisky, džíny nebo lehký svetr, to je vybavení, které do hor rozhodně nepatří. Naopak to správné je určitě vhodná nepromokavá obuv, kalhoty a bunda. A do batohu horští záchranáři doporučují dát i náhradní oblečení, jídlo, pití nebo lékárničku.

„Ponožky, spodní prádlo, bundu proti větru a proti dešti, zrovna tak nějaké převlekové kalhoty. Jídlo, pití, lékárničku. Nezapomínat osobní léky. Pak by tam stoprocentně měla být čelovka. Plně nabitý mobilní telefon, powerbanka, UV krémy a náhradní čepice,“ vyjmenoval Fryš dále.

V batohu by ale neměla chybět ani mapa s buzolou, kdyby technika selhala. „Lidi už neumějí moc pracovat s papírovou mapou. Spoléhají hlavně na aplikace a na mobilní telefon,“ posteskl si záchranář Horské služby v Beskydech.

Související obsah

07:53

Horská služba má obrovský nárůst zásahů. Reportér zmapoval její běžný den

14. 1. 2026 Jan Zálužský J. ZÁLUŽSKÝ

​„Většina lidí se přeceňuje. Dává si za úkol něco víc, než co zvládne. Jednou si to zkusí a myslí si, že už to umí. To je špatně,“ řekl záchranář Horské služby v Jizerských horách Jan Semerád.

V krizové situaci síly rychle ubývají. Vyčerpaný a podchlazený turista se pak záchranářům z hor dostává hůř. „Horší transport, dostupnost a podobně,“ přiznal Semerád.

Vybavení si proto upravují i záchranáři. Dříve museli záchranáři nosit poměrně velké batohy přes celá záda. V současnosti ovšem přešli na lehké a tenké modely, které se s přehledem vejdou do malého batohu.

„Můžu jít rychleji, méně mě to vyčerpá, jsem schopný déle pracovat. U toho AEDčka (automatizovaný externí defibrilátor, pozn. red.) jde určitě o vteřiny,“ dodal Semerád. V horách se zkrátka vyplatí být připravený na všechno.