Evropská unie má do roku 2030 významně posílit svou obranyschopnost, nezbrojí na to ale dostatečně rychle ani efektivně. Nepříznivé závěry zprávy Evropské obranné agentury přitom přichází v době vysokého rizika dalších hybridních útoků i sabotáží organizovaných Moskvou. V posledních týdnech před nimi opakovaně varují tajné služby.
Zatoulané drony, výbušná zařízení nebo průzkumné letouny. I to jsou nástroje, které Moskva stále častěji používá k testování limitů Severoatlantické aliance a Evropské unie. Aktuální rychlost zbrojení států sedmadvacítky by prý ale zatím k ubránění se před ruskými hrozbami nestačila.
„Už jsme toho hodně dokázali. Investice do obrany sice vzrostly, ale zároveň máme značné nedostatky v obranných schopnostech a nyní bychom se měli zaměřit na to, jak tyto mezery skutečně zaplnit,“ tvrdí vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Varovala také před dalšími ruskými sabotážemi.
Problémem podle Evropské obranné agentury nejsou jen rozdíly v částkách, které jednotlivé státy na obranu vydávají, ale třeba i v tom, jakou techniku za ně nakupují.
Na pondělním jednání v Bruselu tak unijní ministři obrany volali po užší spolupráci mezi jednotlivými státy. Největší mezery má Evropa v protivzdušné obraně, investovat je nutné také do munice a dronů.
„Možná kdyby se Evropa byla napřed schopná domluvit na tom, že bude postupovat jednotně při nákupech, tak potom se můžeme bavit o tom, jak budeme společně hodnotit naše schopnosti,“ okomentoval evropskou obrannou politiku bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
Nedostatečný je i počet vojáků a lidí v zálohách. Řada zemí se proto zaměřuje i na cvičení civilistů. Ve velkém se na to soustředí třeba v Lotyšsku. Poláci pak pro obyvatele obcí na jihovýchodě země, kam často pronikají cizí drony, připravili kurz, který je má připravit na krizové situace.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz