Rusko zvyšuje svou aktivitu na norských Špicberkách, které by podle expertů mohly Kremlu posloužit k otestování soudržnosti NATO. Moskva tam posiluje svou přítomnost a podle odborníků podniká provokace v takzvané šedé zóně. Norská rozvědka navíc varuje, že chce Kreml na souostroví rozšířit svůj manévrovací prostor. Přímé obsazení ostrovů odborníci považují za nepravděpodobné, větší riziko vidí v nejednoznačném incidentu, který by prověřil reakci spojenců.
Na rostoucí ruskou aktivitu na Špicberkách upozorňuje i norská zpravodajská služba. Ve své výroční analýze bezpečnostních hrozeb Focus 2026 varuje, že chce Kreml na souostroví rozšířit svůj manévrovací prostor. Špicberky leží více než 900 kilometrů od norské pevniny a mají neobvyklé mezinárodní postavení.
Smlouva z roku 1920 uznává norskou svrchovanost nad souostrovím, zároveň ale dává signatářským zemím právo na hospodářskou činnost a zakazuje využívat ostrovy k válečným účelům. Rusko dodnes provozuje hornické město Barentsburg na Západním Špicberku.
Napětí výrazně vzrostlo po ruském útoku na Ukrajinu. Ruští představitelé na Špicberkách v posledních letech pořádali přehlídky s vojenskými symboly, hostili mládežnickou organizaci nepřímo napojenou na námořnictvo a oznamovali raketová cvičení v okolí. Moskva také obnovila přímé lodní spojení s Ruskem a v Barentsburgu otevřela pobočku Ruské geografické společnosti, kterou vede bývalý ministr obrany Sergej Šojgu.
„Říkáme tomu provokace v šedé zóně. Je to velmi levný způsob, jak prosazovat ruskou přítomnost a zpochybňovat norskou jurisdikci,“ popsala historička a expertka na Špicberky Kari Aga Myklebostová.
Podobné obavy sdílí norská rozvědka. Ve výroční zprávě přímo uvádí, že chce Kreml na Špicberkách rozšířit svůj manévrovací prostor. Rusko podle ní využívá špionáž, sabotáže a vlivové operace, aby oslabovalo soudržnost západních zemí. „V Arktidě a na severu roste napětí a Špicberky jsou samozřejmě jeho součástí. Víme, že Rusko používá řadu způsobů, jak provokovat a vytvářet hybridní hrozby,“ řekl deníku Politico norský ministr obrany Tore Sandvik.
Souostroví má zároveň velký strategický význam. Nedaleký ruský poloostrov Kola soustřeďuje významnou část ruských jaderných ponorek a přes oblast kolem Špicberků mohou ruská plavidla pronikat do severního Atlantiku. Norsko proto posiluje sledování oblasti, plánuje vypustit tři nové námořní průzkumné satelity a nakupuje nové fregaty i ponorky. Oslo zároveň spolupracuje s dalšími členy NATO a Sandvik potvrdil, že obrana Špicberků patří do aliančního plánování.
Moskva odmítá, že by chtěla norskou svrchovanost nad ostrovy zpochybnit. „Nezpochybňujeme norskou svrchovanost,“ prohlásil ruský velvyslanec v Norsku Nikolaj Korčunov. Naopak obvinil Oslo, že přispívá k militarizaci arktické oblasti ze strany NATO.
Norské úřady se přesto připravují i na krizové scénáře. Longyearbyen, největší město souostroví, má plán pro rychlou evakuaci obyvatel a investuje do kritické infrastruktury, protože město závisí na jediném letišti, dvou podmořských internetových kabelech a dovozu řady základních potřeb.
Experti přitom nepovažují přímou ruskou invazi za nejpravděpodobnější variantu. Moskva by podle Myklebostové mohla místo toho vyvolat krizi kolem ruských občanů na ostrovech a následně tam vyslat vlastní síly pod záminkou řešení mimořádné situace. Takový krok by mohl vyvolat spor o to, zda a jak mají spojenci reagovat.
„Nejhorší scénář nastane, pokud Moskva uvidí příležitost otestovat soudržnost NATO,“ varovala expertka. Právě nejednoznačný incident by tak podle ní mohl Putinovi umožnit zjistit, jak daleko jsou spojenci ochotni při obraně vzdáleného arktického souostroví zajít.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz