Útoky nožem v Polsku, násilné studentské protesty ve Francii nebo tragická smrt učitelky a žačky na Slovensku. Takový je výčet bezpečnostních incidentů poslední doby. Co to o společnosti vypovídá? Je pro mladé lidi snazší řešit problémy násilím? A jsou školy na případné bezpečnostní hrozby připraveny? To jsou otázky moderátora Pavla Víta v pořadu Školní hlášení! pro dva hosty, a to Libora Sladkého, prezidenta Asociace bezpečná škola, a Tibora Brečku, krizového interventa a psychopatologa.
Za násilím na školách stojí podle Brečky hlubší společenská změna, a to na mnoha rovinách. „Jedna věc je, že moderní média mají mnohem větší pokrytí, tudíž určitý aspekt našeho vnímání je také daný v tom, že ty incidenty jsou velmi dobře mediálně pokryty, a tudíž dostáváme víc informací,“ řekl Brečka.
Na druhou stranu ale i poslední výzkumy a data hovoří o tom, že mírně zvyšující se trend je přítomný, a to nejenom v počtu incidentů, ale i v jejich razanci a dopadu. „Možná se společnost opravdu někam posunuje. Já mám v poslední době pocit, že jeden z hlavních faktorů je dlouhodobě proměňované společenské klima,“ dodal.
Soustavně se podle Brečky hovoří o polarizaci společnosti, a to nejen v Česku, ale i dalších zemích. „Dlouhodobě se bavíme o klesající politické kultuře. A toto všechno se může odrážet a odráží na společnosti jako celku. A děti a mladiství jsou součást té společnosti, tudíž se to odráží i na ně,“ poznamenal.
Škola by podle Sladkého měla mít tmelící efekt, ale v tomto ohledu se výrazně proměňuje. „Minulá doba byla primárně o tom, že pedagog učí a rodina vychovává. Ale my vnímáme ve škole, že síla té rodiny mizí a mnohdy je pedagog jediným člověkem, se kterým je žák schopen komunikovat. Takže na pedagoga je mnohdy přenášena ta odpovědnost zjistit, co se s tím daným jedincem děje,“ vysvětlil.
A to se nemusí nutně týkat jenom sociálně slabších rodin, upozornil Sladký. „Tohle je i příběh úspěšných rodin, kde každý z rodičů je natolik zaměstnán, že komunikace v rodině neprobíhá. A to, co se děje za dveřmi pokojíku, tak rodič vůbec nepostihne. A postihne to pak škola. Dneska je velmi jednoduché radikalizovat názory dětí. Velmi jednoduché a velmi rychlé díky sociálním sítím,“ uvedl Sladký.
Podle Sladkého by se Česko a české školství mělo mít na pozoru, aby bylo lépe na podobné situace připraveno. „Česká republika a my jako asociace spolupracujeme poměrně dost s odborem prevence kriminality ministerstva vnitra. Po roce 2014 už byl ten první velký mediálně zmapovaný útok. Od té doby se Česká republika začala zabývat ochranou takzvaně měkkých cílů a do toho rozhodně spadají školy,“ uvedl Sladký.
Pro školy vznikly metodiky, z popudu ministerstva školství vznikla norma, která je přímo napsaná pro školy, tedy ČSN 73 4400, upřesnil Sladký. „Obecně se tlačí na to, aby školy měly chuť něco dělat. Ale takový největší impulz přišel po útoku na filozofické fakultě. Tam v roce 2025 dostaly školy metodiku Minimální standard bezpečnosti v regionálním školství. Je velmi dobře napsaná. To, co mně je líto, co vidím v praxi, je, že školy mnohdy začínají bezpečnost řešit z opačného konce,“ řekl Sladký.
Pokud se totiž jedná o bezpečnost ve školách, řeší se podle Sladkého dvě základní oblasti, a to jednak prevence nebezpečných situací a agrese, jednak co dělat v případě, kdy se útočník na škole objeví. A větší zaměření je podle Sladkého práce na druhou oblast.
„Vidíte, že jako tady se vyrojila celá řada společností, lidí, kteří mají zkušenosti, jsou to lidé, kteří byli dřív v ozbrojených složkách, a oni vstupují do školy s tím, a školy se toho chytají, že pojďme si vyzkoušet, jaké to bude, až tady ve škole bude útočník, a co máme dělat. Což je samozřejmě dobře, nacvičit si tu amokovou situaci, říct si, jak budeme reagovat, to je správně. Ale ještě víc správně podle mě je rozhodně se chovat tak, abychom té situaci předcházeli,“ okomentoval.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz