Vědcům z Akademie věd ČR se podařilo převést elektromagnetické signály z vesmíru do slyšitelné podoby. Výzkumníci díky tomu zjistili, že vlny mají svůj řád a jejich výskyt není náhodný. V budoucnu by se díky tomu mohlo dát lépe předpovídat náhlé zvýšení radiace, a lépe tak chránit družice. Právě radiace je totiž může poškodit.
Vesmír vydává zvuk – pro naše uši sice jde o tiché místo, ale čeští vědci převedli kosmické elektromagnetické vlny na zvuky. „Některý zvuk byl podobný jako u rybníka žáby a jeden byl jako siréna. Byla tam policie, vítr, džungle. Jeden z těch zvuků mi připomínal meluzínu. Trošku je to možná i děsivé,“ popsali lidé, co slyšeli.
Vědci během bádání zjistili, že i elektromagnetické vlny z vesmíru mají svůj řád. „Vyskytují se nejčastěji okolo lokálního poledne, ale daleko od země, několik desítek kilometrů, až v oblasti, které se říká plazmová brázda,“ vysvětluje Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Výzkum má i praktické využití – lepší pochopení šíření elektromagnetických vln totiž může přispět ke zpřesnění modelů, které předpovídají náhlé zvýšení radiace v okolí Země.
Na radiaci jsou háklivé vesmírné technologie jako třeba družice – ty jsou přitom klíčové pro televizní vysílání, navigaci i vesmírnou komunikaci. Radiace postupně poškozuje jejich solární panely a elektroniku. Družice pak jednoduše přestanou fungovat.
„Mohou jít třeba načas vypnout, aby nedošlo k tomu, že se nabíjejí některé části hlavně na površích těch družic. To způsobují hodně rychlé elektrony a ty elektrony jsou právě urychlovány těmi vlnami na slyšitelných frekvencích, které jsme studovali,“ poznamenal Santolík.
Kolem naší planety aktuálně obíhá 17 tisíc funkčních družic a další 3 000 nefunkčních. Evropská kosmická agentura zároveň sleduje přes 47 tisíc dalších objektů, jako jsou třeba zbytky raket anebo vesmírný odpad.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz