Premiér Andrej Babiš (ANO) obhajuje plán výrazně zvýšit poplatky za odběr podzemní vody dlouhodobým suchem a úbytkem zásob. Sazba za odběr vody pro výrobu pitné vody má vzrůst o 250 procent, ze dvou na sedm korun za tisíc litrů.
Babiš se ke kritizovanému návrhu z minulého týdne vyjádřil v úterý dopoledne. Podle něj se případné zvýšení poplatků nijak nedotkne některých obyvatel. „Běžných domácností s vlastní studnou a spotřebou do šesti tisíc kubíků ročně se žádná změna netýká. A to platí i pro malé obce s přibližně 200 obyvateli,“ informoval Babiš na svém facebooku.
Vládě jde podle jejího předsedy o ochranu zásob podzemní vody. „Disponibilní zásoby podzemních vod jsou v podstatě vyčerpány z 85 procent a další nadměrné využívání těchto zdrojů, přednostně určených pro zásobování obyvatel pitnou vodou, není žádoucí ani strategické,“ upřesnil Petr Kubala ze Svazu vodního hospodářství ČR.
Dalším argumentem pro zdražení je podle Babiše výrazný rozdíl mezi poplatky za odběr podzemní a povrchové vody. „Za tisíc litrů podzemní vody se platí dvě koruny, zatímco u povrchové vody je to 5,20 až 9 korun. Tento rozdíl se navíc 20 let nezměnil, přestože poplatky za povrchovou vodu se pravidelně zvyšovaly,“ vysvětlil Babiš.
S tím souhlasí i Kubala. „Díky skutečnosti, že výše poplatku za podzemní vodu se za 25 let nezměnila, zatímco platba za odběr povrchové vody roste každoročně, dochází neustále k nadměrnému využívání zdrojů podzemní vody z ekonomických důvodů, místo toho, aby se zvyšovala její ochrana a šetřila pro budoucí generace,“ dodal.
Podle předsedy vlády případné zdražení běžnou domácnost výrazně nezasáhne. „Zvýšení poplatku představuje půl haléře na litr. U běžné domácnosti, které by se změna týkala, by případné zdražení bylo v řádu desítek korun měsíčně. Žádné dramatické částky,“ ujistil. O podobné zvýšení poplatků se v minulosti pokoušelo také několik ministrů životního prostředí napříč politickým spektrem.
Šéfovi Pirátů Zdeňku Hřibovi vadí především to, kam mají peníze z vyšších poplatků směřovat. Dosud totiž část vybraných peněz dostávaly kraje, které je následně rozdělovaly obcím na rozvoj vodárenské infrastruktury.
„Vy jim to chcete vzít. Jedna koruna pořád půjde do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a ten zbytek, to znamená šest korun z těch sedmi, chcete shrábnout vy na tom ministerstvu. A to je ten problém, že vy nejenom oberete ty lidi, vy je oberete dvakrát,“ vmetl v sobotním pořadu Za pět minut dvanáct vládnímu zmocněnci pro klimatickou politiku a Green Deal Filipu Turkovi (za AUTO), který trvá na dalším projednávání návrhu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz