Od sametové revoluce se délka života Čechů výrazně prodloužila; český muž dnes žije v průměru o 9,4 roku déle než na konci komunistického režimu. Co za tímto posunem stojí a znamená delší život také zdravější život? Jak se proměnilo české zdravotnictví a co nás naopak čeká v souvislosti se stárnutím populace? O tom si ve vysílání TN Live povídala moderátorka Rebecca Diatilová s ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou.
V roce 1989 měl český muž naději na dožití 68,1 roku, dnes je to 77,5 roku. Kovanda za touto změnou vidí hlavně pád železné opony, který Česku umožnil přístup na západní trhy s kvalitnějšími technologiemi.
„Česká republika se mohla dostat k tomu, co se rozvíjelo v těch 40 letech komunismu na Západě, a to byly často nejen kvalitnější automobily, ale právě také kvalitnější lékařské přípravky, medicínská diagnostika, lékařské přístroje. Ty umožnily včasnější, lepší a efektivnější zásahy proti nemocem,“ popsal.
Markantně se také podle Kovandy zlepšilo životní prostředí. „Došlo k odsíření továren v průběhu 90. let. To přispělo k tomu, že se nezdravé životní prostředí méně neblaze projevovalo na zdravotním stavu obyvatelstva. Přístup k zahraničním trhům otevřel cestu na český trh v některých ohledech kvalitnějším potravinám, takže zapracovala ruku v ruce s tím i určitá osvěta ohledně zdravého životního stylu,“ dodal.
Naopak za komunistického režimu se naděje na dožití nezvyšovala. „Nárůst naděje dožití po roce 1989 je opravdu výrazný. Jestliže se bavíme v těch uplynulých 37 letech o více než devíti letech v případě mužů, u žen to je o něco méně, tak v letech 1960 až 1989, to znamená takřka ve 30 letech pokročilé vlády komunismu, naděje dožití prakticky stagnovala. V roce 1960 se dožívali muži prakticky stejného věku jako v roce 1989, takže tam nedošlo prakticky k vůbec žádnému posunu,“ porovnal.
Nicméně v minulém režimu i v tomto se hledí také na dobu dožití ve zdraví. „Úmrtí na infarkt a obecně na nemoci oběhové soustavy jsou skutečně zlomkem stavu v roce 1989, přestože mezitím došlo k výraznému zestárnutí populace. Takže to je jednoznačný úspěch, úspěch ale hlavně lékařské vědy, protože lidé se stále uchylují k poměrně nezdravému životnímu stylu, byť je zdravější určitě než před rokem 1989, ale stále tedy se spoléhají právě na lékaře a podceňují například prevenci,“ uvedl Kovanda.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz