Evropě hrozí další energetický šok: cena zemního plynu na evropské burze vystoupala až na 100 eur (asi 2 400 korun) za MWh, tedy nejvýše od konce roku 2022. Pokud vysoké ceny přetrvají, českým domácnostem může výrazně zdražit vytápění a další náklady čekají také tuzemské firmy. Jak vážná je současná situace, kolik si mohou Češi připlatit a hrozí opakování energetické krize? O tom ve vysílání TN Live mluvila moderátorka Barbora Šimková s ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou.
Jako klíčový důvod zdražování plynu vidí Kovanda válku v Íránu, a tedy stále nepříliš dobře průchozí Hormuzský průliv. Ten sice je fakticky průchozí, nicméně nad tím stále visí hrozba opětovného rozhoření konfliktu.
„A to stále zvedá cenu jak ropy, tak zemního plynu, který se z oblasti Perského zálivu vyváží, nikoli ani tak do Evropy, byť nějaká část ano, ale hlavně do Asie. A Asie se nyní musí, protože se stále obává o své dodávky, zajišťovat hledáním někde jinde, například ve Spojených státech. A Spojené státy se tak mohou rozhodnout, zda svůj plyn pošlou v té zkapalněné podobě do Evropy nebo do Asie. A samozřejmě se ty dva kontinenty spolu přetahují,“ přiblížil ekonom.
K tomu se přidávají další faktory, jako například nízká naplněnost zásobníků v Evropě. Kdyby přišly tuhé mrazy, budou muset evropské státy nakupovat za nevýhodné, vysoké ceny. Tomu odpovídá i růst ceny na úroveň 100 eur za 1 MWh, což se stalo poprvé od prosince 2022.
„A pokud by tato cena přetrvala déle, tak si musí jak tuzemské domácnosti, tak hlavně český průmysl nutně za plyn připlatit, což by se pak odrazilo ve zdražení úplně všeho a v další citelnější inflační vlně v České republice,“ dodal Kovanda.
Pokud by nastal nejhorší možný scénář a velkoobchodní cena plynu se dlouhodobě zvýšila ze 40 na 100 eur za 1 MWh, znamenalo by to při kurzu asi 25 korun za euro zvýšení nákladů o 1 815 korun na 1 MWh včetně DPH.
„Domácnost, která ročně spotřebuje 10 MWh plynu, například na vytápění menšího bytu a ohřev vody, by v takovém krajním modelovém případě zaplatila o více než 18 tisíc korun ročně navíc. U rodinného domu se spotřebou 20 MWh by rozdíl přesáhl 36 tisíc korun,“ uvedl Kovanda ve dva dny starém komentáři.
Nejvíce jsou případným zdražováním plynu ohrožené domácnosti bez fixovaných cen energií, tedy lidé se smlouvou na dobu neurčitou, a ti, kterým fixace končí. „Já bych dokonce v obou případech si dovolil doporučit fixaci ideálně na dva roky, protože za jeden rok, což je možné fixační období, si nemyslím, že se ta situace takto rychle vyřeší,“ poradil Kovanda.
K tomu dodal, že tři roky mohou být zase naopak až zbytečně dlouhá doba. „Tam je zase už je možné, že se situace v Perském zálivu přece jenom uklidní, takže lidé by si zbytečně fixovali ty současné, již určitým způsobem navýšené ceny, a pak by se mohli připravit o levnější plyn v tom třetím roce fixace,“ míní.
Na druhou stranu Kovanda uklidňuje, že na případné problémy jsou evropské země lépe připraveny než při energetické krizi v roce 2022. A navíc ani takto krizový scénář neočekává.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz