Veslaři na bojových antických plavidlech zřejmě museli být superatlety. Přesvědčeni jsou o tom alespoň badatelé v oblasti sportu Harry Rossiter a historik Boris Rankov z Velké Británie, kteří porovnávali jejich výkony s formou dnešních sportovců.
Využili faktu, že u příležitosti olympijských her v Aténách byla spuštěna na vodu replika válečných člunů, na nichž podle dochovaných pramenů dokázali muži u vesel vyvinout rychlost až osm uzlů (kolem 15 kilometrů za hodinu). Když k nim však po zhruba 2500 letech posadili dnešní vrcholové atlety, přes veškeré snažení se nezmohli více než na pět uzlů za hodinu. Přitom jimi zabírali podstatně kratší dobu, než museli jejich předkové. U nich se předpokládalo, že udrží tempo kolem sedmi uzlů po celých čtyřiadvacet hodin.
Navíc, jak vědci zveřejnili v časopise New Scientist, antičtí muži byli zřetelně menší. V průměru měřili 168 centimetrů, zatímco jejich současní napodobovatelé kolem 190 centimetrů. Nemluvě o tom, že tehdejší veslaři nepatřili k žádnému pečlivě vybranému a trénovanému mužstvu. Pro potřeby tehdejší flotily, v níž bylo kolem dvou stovek lodí, museli velitelé sehnat 34 000 mužů, kteří se svému řemeslu většinou učili až na místě.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
