Přesně před sedmdesáti lety zemřel v Lánech první československý prezident a hlavní zakladatel ČSR Tomáš Garrigue Masaryk. Masaryk se zasloužil o demokratickou podobu prvorepublikového Československa a byl jedním z nejvýraznějších středoevropských politiků a myslitelů mezi dvěma světovými válkami.
Právě jeho americké kontakty a spojenectví s Edvardem Benešem a Rastislavem Štefánikem přispělo k tomu, aby Spojené státy a členové tehdejší vítězné Dohody uznaly v roce 1918 rozpad habsburské říše a československou samostatnost.
Byl milován i nenáviděn
Masaryk byl profesorem filosofie a napsal celou řadu knih, týkajících se například postavení malých národů střední Evropy, jakým byl právě uměle vytvořený národ československý. Masaryk měl za svého života mnoho obdivovatelů, ale také odpůrců.
Dokázal kolem sebe vytvořit aureolu otce národa a spasitele a byl milován davy. Jiní mu však nedokázali odpustit jeho častou snahu zasahovat z prezidetské pozice do dění v tehdejší demokratické zemi. Ve třicátých letech se všechny sousední státy tehdejší ČSR staly nedemokratickými diktaturami. Pouze Československo zůstalo do mnichovské dohody v roce 1938 věrno demokratickým ideálům.
Jeho smrt v roce 1937 přišla charakteristicky právě v době, kdy se nad Masarykovou koncepcí demokratických národních států ve středu Evropy definitivně stahovala mračna. Zanedlouho byla ČSR i většina Evropy obsazena nacistickým Německem.
Bém: Byla to nejvýraznější osobnost
Několik desítek lidí si ve čtvrtek připomnělo 70. výročí Masarykova úmrtí. Řečníci u Masarykovy sochy na Hradčanském náměstí ho vyzdvihli jako politika i osobnost. Masaryk zemřel 14. září 1937 ve věku 87 let.
Za nejvýznamnější osobnost českých moderních dějin Masaryka označil primátor Pavel Bém (ODS). Už za první republiky vznikl jeho kult, který jako jeden z mála nebyl vnucován shora, uvedl primátor. Masaryk zůstává příkladem hledačství, osobní statečnosti a české státnosti, dodal.
Mezníky Masarykova života:
7. března 1850 - Tomáš Masaryk se narodil v Čejkovicích u Hodonína.
1865 až 1872 - Studoval německé gymnázium v Brně a poté gymnázium ve Vídni.
1876 - Dokončil studia filozofie na univerzitě ve Vídni.
1876 až 1877 - Absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Lipsku, kde se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno.
1878 - Ve Vídni se habilitoval spisem Sebevražda, který analyzoval sebevražednost jako důsledek moderního subjektivismu a ztráty náboženského světonázoru.
1879 až 1882 - Působil jako docent na vídeňské univerzitě.
1882 až 1897 - Na univerzitě v Praze přednášel jako mimořádný profesor dějiny filozofie, logiku, etiku, základy sociologie a psychologie.
1884 - Založil měsíčník Athenaeum; do 1893 pracoval jako jeho redaktor.
1886 - Jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu se postavil proti nekritickému českému nacionalismu. Inicioval vydání nové české národní encyklopedie, Ottova slovníku naučného.
1887 - S Karlem Kramářem a Josefem Kaizlem zformoval realistickou skupinu působící nejprve v rámci staročeské, později mladočeské strany.
1889 až 1914 - Přispíval svými články do čtrnáctideníku Čas.
1891 až 1893 - Byl za mladočechy poslancem říšské rady a českého zemského sněmu, zastával program autonomie českých zemí v rámci Rakousko-Uherska.
1893 - Založil revui Naše doba; do roku 1914 byl jejím redaktorem.
1895 - Vydává spis Česká otázka a Naše nynější krize, o rok později Jan Hus, Karel Havlíček a Otázka sociální.
1897 až 1914 - Působil jako řádný profesor na univerzitě v Praze.
1899 - V případu Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové Masaryk vystupoval na obranu Hilsnera a požadoval revizi procesu, který se odehrával pod antisemitským tlakem.
1900 až 1914 - Stál v čele realistické strany, jež se oficiálně nazývala Česká strana lidová, od května 1905, kdy se spojila s pokrokářskou skupinou kolem časopisu Osvěta, Česká strana pokroková.
1905 - Na manifestacích prosazoval všeobecné hlasovací právo.
1907 až 1914 - Byl poslancem říšské rady za Českou stranu pokrokovou.
1908 - Masaryk se postavil na obranu profesora církevního práva na univerzitě v Innsbrucku Ludwiga Wahrmunda, který byl pronásledován pro své přesvědčení o nesmiřitelnosti katolického světového názoru se svobodou vědy. K jeho obraně Masaryk využil parlamentní tribuny.
1909 - Hájil srbské a chorvatské nacionalisty v záhřebském procesu, při němž byli obžalováni z velezrady. Masaryk ostře kritizoval rakouskou zahraniční politiku, zejména její spolupráci s Německem.
1913 - Vydal spis Rusko a Evropa.
Prosinec 1914 - Odešel do emigrace a stal se spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu.
1916 až 1918 - Založil v Paříži Národní radu československou (původně se nazývala Národní rada zemí českých) a stal se jejím předsedou; zaměřil se na získání vlád dohodových mocností pro ideu samostatného československého státu a organizoval československé vojenské jednotky (legie) v Rusku, Francii a Itálii.
Květen 1917 až březen 1918 - Pobýval v Rusku. Zaujal negativní postoj k říjnové revoluci (VŘSR) a podporoval prozatímní vládu. Odmítl využít československé jednotky proti sovětské moci, neboť prosazoval politiku neutrality ve vnitřních záležitostech Ruska.
Březen až prosinec 1918 - Pobýval v USA.
Květen 1918 - Koncipoval a podepsal Pittsburskou dohodu mezi představiteli českých a slovenských krajanských organizací, v níž se zúčastněné strany vyslovily pro vytvoření demokratické republiky složené z českých zemí a Slovenska.
26. září 1918 - Pod Masarykovým předsednictvím byla ustavena Národní rada československá jako prozatímní československá vláda.
18. října 1918 - Prozatímní vláda vydala Deklaraci o nezávislosti Československa, takzvanou Washingtonskou deklaraci.
14. listopadu 1918 - Masaryk je (v nepřítomnosti) zvolen Národním shromážděním v Praze prezidentem Československé republiky (znovu zvolen v letech 1920, 1927 a 1934).
21. prosince 1918 - Masaryk se vrátil do Prahy.
1918 - Ve spise Nová Evropa objasnil svůj pohled na perspektivy poválečného světového vývoje.
13. května 1923 - Zemřela Masarykova manželka Charlotta.
1925 - V knize Světová revoluce obhajoval svou politiku za první světové války a své historicko-filozofické koncepce.
1928 - Karel Čapek publikuje první svazek díla Hovory s T. G. Masarykem.
14. prosince 1935 - Abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše.
14. září 1937 - Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v Lánech.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
