Zpravodajství

Zkáza raketoplánu Columbia: hořkost zůstává i po pěti letech

Už je tomu pět let, co svět zasáhla jedna z největších kosmických pohrom. Americký raketoplán Columbia 1. února 2003 na své pouti zpět na zem ztroskotal. Na jeho palubě zemřelo sedm kosmonautů. Spolu se zkázou Challengeru v roce 1986 šlo o nejhorší tragédii v rámci amerického programu letů raketoplánů do vesmíru.

Už start Columbie, na jejíž palubě byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, provázely problémy. Odlet mise s označením STS-107 byl několikrát odložen kvůli nepříznivému počasí a revizi palivového potrubí, kterou NASA nařídila provést na všech svých raketoplánech. Když se 16. ledna 2003 Columbia konečně vydala na cestu ke hvězdám, zdálo se, že začarovaný kruh byl konečně prolomen. O pouhé dva týdny později mohli diváci u televizních obrazovek namísto přistání sledovat děsivé představení připomínající pád roje meteoritů.

Zjišťování příčin havárie začalo hned následující den, kdy byla ustavena zvláštní vyšetřovací komise. Hned na počátku experti vyloučili možnost teroristického útoku. Na základě záznamu letových údajů byla odmítnuta také hypotéza o chybném úhlu sestupu stroje.

Na správnou stopu přivedlo vyšetřovatele podrobné studium hodnot naměřených během sestupu raketoplánu. Některé senzory sledující teplotu uvnitř levého křídla a podvozkové šachty totiž vykazovaly nezvykle vysoký nárůst hodnot. Fotografie zachycující raketoplán těsně před katastrofou navíc ukázala, že z levého křídla odlétávaly úlomky či dým. Pravděpodobně tedy došlo k porušení tepelné ochrany této části stroje. Jenže co mohlo být příčinou?

Úlomek pěny

Odpověď dala analýza filmových záběrů odletu Columbie. Po podrobném prozkoumání vědci odhalili, že levé křídlo zasáhl 82 vteřin po startu úlomek izolační pěny tvořící obal hlavní nádrže. Podle počítačových simulací pocházel kus z oblasti nad předním závěsem, kterým je špička raketoplánu připoutána k nádrži nosné rakety. V okamžiku nárazu se Columbia nacházela ve výšce dvaceti kilometrů a dosahovala už rychlosti 2,46 Machu (asi 3000 kilometrů v hodině).

Columbia však měla nebývalou smůlu. Matematické modely ukázaly, že úlomek pravděpodobně zasáhl křídlo přímo na jeho náběžné hraně, která je tvořena dutými panely z kompozitního materiálu. Ačkoliv byl uhlík-uhlíkový laminát považován za mimořádně odolný, praktické testy provedené komisí ukázaly, že za určitých podmínek může dojít k proražení skořepiny a tím pádem k obnažení vnitřních konstrukčních prvků křídla.

Na základě poznatků vyšetřovací komise provedla NASA řadu změn, které by měly přispět ke zvýšení bezpečnosti letů raketoplánů. Smrt pěti mužů a dvou žen z paluby Columbie se však stala mementem, že i přes veškerý technický pokrok zůstávají cesty lidí ke hvězdám spojeny s nezanedbatelným rizikem.

Nova.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Píše se na Deník.cz