Švédsko se ve čtvrtek stalo 32. členem Severoatlantické aliance (NATO). Americkému ministerstvu zahraničí předal švédský premiér Ulf Kristersson stvrzující listinu, která definitivně potvrdila členství skandinávské země. Vstup Švédska do Aliance doprovázely průtahy způsobené zejména odporem Turecka a Maďarska, které proti rozšíření NATO bojovaly.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) seznámila vládu s nutností modernizovat stíhací letouny JAS-39 Gripen. Modernizace se má týkat systému identifikace, zabezpečené komunikace, schopnosti tankování za letu ve dne i v noci nebo možnosti využívání zbraňových systémů. "Bez modernizace by letadla nesplňovala požadavky na plnění úkolů, ke kterým se Česká republika jako člen NATO zavázala," tvrdí dále Černochová. Zakázka v hodnotě 1,028 miliardy korun bude podle ministerstva realizována formou mezivládní dohody se Švédským královstvím na základě současné dohody o pronájmu letadel. Vláda vzala zakázku na vědomí.
Turecký parlament v úterý schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do NATO Ankara blokovala déle než rok. Zbývá už jen, aby přístupový dokument podepsal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který by tak měl podle agentury Reuters učinit v řádu několika dní. "Jsme o krok blíž plnému členství v NATO," reagoval na zprávu švédský premiér Ulf Kristersson na sociální síti X. Pro vstup do Aliance už Švédsku chybí pouze souhlas Maďarska.
Výbor tureckého parlamentu v úterý schválil vstup Švédska do NATO. Stejné rozhodnutí však v Ankaře ještě musí potvrdit i schůze celého pléna zákonodárců, k tomu by mohlo dojít během několika příštích týdnů. Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana toto rozhodnutí dlouho z různých důvodů blokoval, kladl si podmínky a obviňoval Stockholm z podpory teroristů. Za ty považuje například členy kurdských milicí.