ODS favoritem voleb. Jaká bude vláda po volbách? VARIANTY

Předvolební průzkumy dávají tušit, kdo si v Česku po říjnových volbách rozdělí moc. Tady je osm variant okomentovaných politologem.

Volby do Poslanecké sněmovny by v těchto dnech vyhrála ODS s 33,7 procenty hlasů před ČSSD a KSČM.

Do dolní komory by se dostala také KDU-ČSL a TOP 09. Vyplývá to z průzkumu katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého.

ODS by podle této analýzy obsadila ve Sněmovně celkem 77 křesel, ČSSD 58, KSČM 29, TOP 09 by získala 23 mandátů a lidovci 13. Pětiprocentní hranici by nepřekonala Strana zelených ani žádná další strana.

Redakce tn.cz na sestavila osm variant možného rozložení politické moci v Česku po říjnových volbách. Prvních pět kombinací vychází z předpokladu, že by se TOP 09 do Sněmovny nakonec nedostala.

1. Koalice ODS a KDU-ČSL - NENÍ REÁLNÁ

Fungovala by jen tehdy, kdyby KDU-ČSL dostala od voličů dostatečný počet hlasů. Jinak by šlo o menšinovou vládu. Spolupráce těchto stran opřená o zelené v Česku fungovala od roku 2006.

+ Plusem by byla programová blízkost obou stran.
- Nevýhodou je, že by v Poslanecké sněmovně neměly zajištěnou většinu 101 hlasu.

2. Velká koalice ODS a ČSSD - JE PRAVDĚPODOBNÁ

O této variantě se spekuluje už delší dobu. Podle politologa Jana Kubáčka je reálná. Opoziční strany by mohla spojit například ekonomická krize. To, že obě strany by v některých zájmech mohly mít blízko, napovídá i kontroverzní dovolená Miloše Urbana a Mirka Topolánka v Itálii. Oba popírají, že by se tam společně setkali a jednali s lobbisty. Více TADY.

+ Nejstabilnější varianta vládnutí. Obě strany by měly ve Sněmovně nejen většinu 101 hlasu, ale i ústavní většinu, kterou zajištuje 120 křesel.
- Programová vzdálenost stran, klientelismus a větší tlak lobbistů na politiky. 

K takové spolupráci se schylovalo už v roce 2006, kdy se s Jiřím Paroubkem, lídrem ČSSD, chtěl dohodnout tehdejší šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Zbytek lidovců byl ale tehdy proti, a tak ze spolupráce sešlo.

+ Výhoda by to byla snad jen pro komunisty, které by tato varianta vyvedla z vládní izolace.
- Programová odlišnost stran.

4. Menšinová vláda ČSSD s tichou podporou KSČM - MÁLO PRAVDĚPODOBNÁ
To, že by mohla vzniknout, vyloučil před několika dny Jiří Paroubek. Uvedl, že na vládní úrovni nehodlá ČSSD s komunisty spolupracovat, protože se lídr komunistů Vojtěch Filip v televizi neomluvil za totalitní minulost strany. Více TADY.
Strany by navíc muselo volit dostatek lidí, aby získaly v součtu nejméně 101 křesel.

+ Programová blízkost stran.
- ČSSD by mohla ztratit podporu voličů. Ekonomická destabilita pro investory.

5. Menšinová vláda ODS s tichou podporou ČSSD nebo menšinová vláda ČSSD s tichou podporou ODS - VELMI MÁLO PRAVDĚPODOBNÁ
Šlo by obdobu opoziční smlouvy, kterou Česko zažilo už v letech 1998 až 2002. Tehdy ji uzavřeli předsedové ČSSD Miloš Zeman a ODS Václav Klaus.

+ Pro politickou scénu by takové vládnutí znamenalo stabilitu.
- Moc ve státě by přišla o silnou opozici. To by znamenalo větší možnosti politické korupce.

Poslechněte si, jak těchto pět variant komentuje politolog Jan Kubáček.

Jak by mohla vypadat vláda v případě, že by se do Sněmovny dostala i strana TOP 09 vedená Karlem Schwarzenbergem a založená Miroslavem Kalouskem?

6. Koalice ODS a TOP 09 - MÁLO PRAVDĚPODOBNÁ

Taková varianta by nemusela dát dohromady ve Sněmovně potřebných 101 hlasů.

+ Kladem této koalice by byla programová blízkost obou stran.
- Šlo by o velmi nestabilní vládu.

7. Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍ

Podle politologa Kubáčka je tato varianta v případě výhry ODS ve volbách nejreálnější.

+ Taková koalice by mohla zajistit pokračování nezbytných reforem. Například důchodové.
- Lidé by v politice možná viděli stále stejné tváře.
 

8. Koalice ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09 - VELMI PRAVDĚPODOBNÁ
Podobnou koalici už Česko jednou zažilo. Místo TOP 09 v ní ale v letech 2002 až 2006 zasedla Unie svobody.

+ Kladem takového uskupení by byl fakt, že ČSSD by se odchýlila od možné spolupráce s komunisty.
- Koalice by mohla doplatit na rozdílné politické programy.

Poslechněte si, jak tyto varianty komentuje politolog Kubáček.

Průzkum katedra politologie UP provedla 24. a 25. července. Zúčastnilo se ho 798 respondentů ze všech krajů v České republice. Do voleb zatím schází více než dva měsíce. K urnám voliči vyrazí v pátek 9. října a v sobotu 10. října. Termín vyhlásil 1. července prezident Václav Klaus.