Pohřeb Havla proběhne zřejmě se státními poctami

Česká republika se po roce a půl opět připravuje na státní pohřeb. Vláda o něm rozhodne na pondělním mimořádném zasedání.

Takový pohřeb se striktně řídí protokolem a koná se na počest hlav států nebo jiných důležitých osob celostátního významu. Účastní se ho nejvyšší ústavní a političtí představitelé, a to nejen z domácí scény, ale i ze zahraničí. Během rozloučení zní také hymna. Obecně ovšem platí, že k rozloučení s nejvyššími státními poctami musí dát souhlas pozůstalá rodina.

PSALI JSME:

Pohřbí prezidenta už v pátek? Rozhodne Dagmar Havlová

Státní pohřby jsou většinou velmi okázalé a náročné na ceremonii, obsahují současně výrazné prvky vojenské tradice.

V případě úmrtí hlav států se většinou ruku v ruce s konáním státního pohřbu vyhlásí také státní smutek. Většinou se vyhlašuje na jeden den, v minulosti však zažili obyvatelé někdejšího Československa i několikadenní státní smutek. Během této doby se ruší sportovní akce, v divadlech se nehrají zábavná představení, veřejnoprávní média mají speciální vysílání a nesmějí se provozovat loterie a hazardní hry.

Kondolence pozůstalým můžete zanechat TADY

Vyhlášení státního smutku provázejí přísná pravidla

Vyhlášení státního smutku upravují přísná pravidla. Ta například stanoví postup vyvěšení státní vlajky. Kromě státní vlajky se spouští na půl žerdi i jakákoli jiná vyvěšená vlajka. Postup vztyčení vlajky přitom podléhá vlajkové etiketě.

Pokud není státní vlajka v době státního smutku na stožáru trvale vyvěšena, vztyčí se až na vrchol stožáru, nechá se asi pět vteřin vlát, a teprve potom se spustí na půl žerdi. Podobný ceremoniál se opakuje při ukončení státního smutku. Vlajka se vztyčí na vrchol stožáru, nechá se chvíli vlát a následně se spustí až dolů a odepne. Pokud státní vlajka po skončení státního smutku zůstává trvale vyvěšena, pouze se vytáhne na vrchol stožáru.

Na stožár se při státním smutku nevyvěšuje na půl žerdi černá vlajka, ale pouze státní vlajky. Černý prapor se používá jen tam, kde se místo vlajek z technických důvodů používají prapory.

Vyvěšení vlajky je přesně časově ohraničené. Zákon o užívání státních symbolů uvádí, že vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po státním svátku či státním smutku.

Státní smutek vyhlašuje Vláda a obvykle se drží minuta až tři ticha a vlajky visí na půl žerdi.

Státní smutek byl v Česku naposledy vyhlášen při úmrtí prvního ombudsmana Otakara Motejla 17. května 2010. Předtím byl státní smutek vyhlášen i po leteckých útocích teroristů na USA 11. září 2001.
 

Pro den smutku neplatí tak přísná kritéria

Vyhlašuje se i den smutku, pro který podle zvyklostí neplatí tak přísná kritéria jako pro státní smutek. V Česku se například na dva dny vyhlásil v dubnu 2010, ČR tímto krokem uctila památku polského prezidenta Lecha Kaczyńského a další skoro stovky významných občanů Polska, kteří zemřeli při leteckém neštěstí v západoruském Smolensku.

Předtím lidé v Česku uctili dnem smutku oběti ničivého zemětřesení v jihovýchodní Asii a památku papeže Jana Pavla II., který zemřel 2. dubna 2005.