Spartakiáda: ta nejlepší už nebyla, překazila ji revoluce

První spartakiáda se v Praze konala v roce 1955. Ta největší a nejlepší měla být v roce 1990. Plány překazila sametová revoluce.

Spartakiády na strahovském stadionu, tedy koordinované pohyby tisíců cvičenců jednotlivých věkových kategorií, patřily k největším sportovním akcím na světě.

První spartakiáda se v Praze konala v roce 1955 a pak každých pět let s výjimkou roku 1970. Tehdy byla zrušena z obavy, že by se mohla zvrhnout v protirežimní demonstraci nedlouho po ukončení pražského jara, okupaci vojsky Varšavské smlouvy a nastolení normalizace.

Každých pět let tedy celá země trénovala skupinové skladby. Maminky s dětmi, žákyně a žáci, starší žákyně a žáci, nebo vojáci se navlékli do stejných úborů a pilovali, pilovali a pilovali, aby vystoupení bylo dokonalé.

"Důležitý je estetický a hlavně výchovný moment," hlásili tehdy soudruzi. Spartakiády byly gigantické propagandistické akce tehdejšího komunistického režimu v opravdu ohromném měřítku. Například druhé spartakiády v roce 1960 se přímo na Strahově účastnilo přes 750 000 cvičenců a shlédly ji dva miliony diváků.

Na tu nejlepší už nedošlo

Nejvelkolepější akcí měla být spartakiáda v roce 1990. Jenomže sametová revolce, která přinesla změnu režimu, způsobila, že se cvičení odehrálo na stadionu Evžena Rosického a necvičilo se ve všech kategoriích. Cvičenci ze Slovenska se také nezúčastnili. 

Byli jsme tak ochuzeni i o hudební hity, které každou spartakiádu provázely. Například song Michala Davida Poupata, na který cvičila děvčata ze základních škol v roce 1985, se stal hitem následujícího léta. Soudruzi ji ale označili za "umělecky chudou", mající úspěch "jen u méně náročné části publika".

Původní spartakiáda vznikla v roce 1921

Název spartakiáda vymyslel Jiří František Chaloupecký už v roce 1921 pro vystoupení Federace dělnických tělovýchovných jednot, které se konalo v témže roce na pražských Maninách. Nechal se přitom inspirovat jménem vůdce vzpoury římských otroků Spartakem.