Rok a půl trvalo natáčení dokumentu Váňa, největší závod je život sám, o nejznámějším českém žokejovi Josefu Váňovi. "Docela mi vadilo, že mi neustále stál někdo s kamerou za zadkem“,“ řekl žokej o natáčení.
Dostihového odpoledne na závodišti v Karlových Varech se zúčastnili i spolutvůrci představeného klipu k filmu o Váňovi Lucie Šoralová, která skládala hudbu, Michal Horáček, autor textů a Michal Kocáb, který vše nazpíval. Samotný film bude mít premiéru na podzim.
Rozhovor s Josefem Váňou
Jaký máte vztah ke Karlovým Varům a k Filmovému festivalu?
Hodně dobrý. Chodím tu plavat a sportovat. Jsem obyvatelem karlovarského kraje a sem prostě patřím. Co se týče festivalu, tak tu mám spoustu kamarádů z řad organizátorů, například ředitele Jiřího Bartošku. Vždy sem rád zajedu třeba na skleničku, sednout si a „pokecat“.
Dnes se tu o vás představil dokument. Jaké pro vás bylo natáčení?
Natáčelo se rok a půl. Na začátku to bylo trápení. Docela mi vadilo, že mi neustále stál někdo s kamerou za zadkem. Postupně sem si na to ale zvykl a nakonec jsme s partou, která dokument natáčela, zažili pár hezkých chvil.
Právě před chvilkou zde, na závodišti, skončil třetí závod. Běžel tu některý Váš kůň?
Samozřejmě běžel. Dnes jsem na závodění chuť neměl. Ještě mě bolí noha. Na závodění v tuto chvíli chuť opravdu nemám.
Jak dlouho budete ještě v rekonvalescenci?
Tak abych se dostal na úroveň závodění, tak to bude trvat ještě tak půl roku. Mladší závodníky ale asi už netrumfnu. Přeci jen jsou mladí a hbití, ne jako já.
Poslední větu dořekl Josef Váňa, s pro něj typickým, potutelným úsměvem. Máme se tedy možná ještě na co těšit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz