Může obří urychlovač pohltit Zemi?

Zdroj: Oficiální zdroj

Vznikne provozem největšího urychlovače světa černá díra, která ohrozí existenci naší planety?

Pokusy, které mají proběhnout v urychlovači částic Large Hadron Collider (LHC), mnoho lidí vystrašily. Někteří vědci totiž tvrdí, že v něm CERN vyrobí mikroskopické černé díry, které by eventuálně mohly "spolknout" Zemi.

Jiní pesimisté se obávají vzniku podivné hmoty se schopností pohlcovat tu normální. Jak a proč? Odborníka jste se mohli zeptat v on-line chatu.

Zdroj: Oficiální zdroj

Podle Evropské laboratoře jaderného výzkumu CERN, která LHC postavila, jsou tyto obavy liché. "Země a vesmír je plný podobných srážek, které proběhnou v LHC a žádné nehody astronomové nepozorují – Země i galaxie stále existují,“ zní stanovisko organizace. Čeho se lidé bojí nejvíce? Čtěte zde!

Optimisté dodávají, že zařízení pomůže odhalit taje počátku vesmíru a učinit řadu významných objevů, například zjistit, co je skrytou hmotou a energií ve vesmíru, ukázat na podstatu gravitace i nedostatek antihmoty.

Pracovat začne možná až příští rok

Největší urychlovač světa Large Hadron Collider v ceně asi 167 miliard korun dnes neběží. Jeho oprava si vyžádá nejméně dva měsíce. Poškodil jej únik hélia. Hélium se v LHC používá k ochlazování magnetů na teplotu blízkou absolutní nule (minus 273,16 stupně Celsia).

Podle Evropské laboratoře jaderného výzkumu (CERN) by se proto naplno rozjel až v prosinci. Možná také později. "Prosinec je energeticky nejnáročnějším obdobím roku. V té době se většinou urychlovače v laboratoři CERN neprovozují,“ říká fyzik Vladimír Wagner.

LHC měří 27 kilometrů

Vybudování LHC nebylo vůbec jednoduché. Mimo jeho rekordní délky téměř 27 kilometrů, za kterou by se nemusela stydět lecjaká podzemní dráha, je vybaven také stovkami supravodivých magnetů, které musí být chlazeny na teploty blízké absolutní nule.

Protože částice procházejí tunelem sdruženy do protisměrných svazků o průměru menším než má běžný lidský vlas, musí být udržovány v přesné dráze. Fyzici se například museli vyrovnat s přitažlivostí Měsíce, který působí na LHC a jeho okolí. Svazek protonů, který jím prochází, se totiž nesmí vychýlit ze stanovené dráhy. Jinak by mohl propálit součástky systému.

Podívejte se na video, jak sami vědci představují přístroj veřejnosti.

Vědci protony urychlují na 99,9 procent rychlosti světla. Jejich srážkou mají vzniknout útvary, které budou odborníci studovat pomocí speciálních detektorů. Simulují tak podmínky, které nastaly krátce po takzvaném Velkém třesku.

Na výstavbě LHC se podílely tisíce expertů a stovky firem. Neztratili se ani Češi, kteří jsou podepsáni pod některými součástkami pro detekci subatomických částic. Urychlovač je vybudován pod pohořím Jura na francouzsko-švýcarských hranicích. Testovací provoz zahájil letos 10. září.