Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 21. 2. 2018
kmenové buňky

Vědci vytvořili křížence člověka a ovce, chějí pěstovat lidské orgány

Členové týmu stojícího za hybridem člověka a ovce
Zdroj: Profimedia
Jun Wu v popředí a Juan Carlos Izpisua Belmonte v pozadí

Po úspěšném vytvoření hybrida člověka a prasete vědci opět hlásí úspěch. Stejnému týmu se podařilo vytvořit ovčí embryo s části lidských kmenových buněk. Vědci doufají, že se jim tímto způsobem povede v upravených zvířatech vypěstovat orgány vhodné k transplantacím pro lidi. Proti tomuto postupu vyvstává několik etických problémů.

Tým, který již v minulém roce pracoval na hybridu člověka a prasete, znovu oslavil úspěch. Vůbec poprvé se jim podařilo vytvořit ovčí embryo s lidskými kmenovými buňkami. Vědecký průlom byl oznámen na konferenci Americké asociace pro pokročilou vědu.

 

Důvod to má jediný, vědci se pokouší vytvořit zvířata, ve kterých by mohly vyrůst orgány vhodné pro lidské transplantace. Vědci použili ovce, protože jsou jejich orgány podobně velké, jako jsou ty naše, umělé oplodnění je navíc jednodušší než u prasat, přibližuje portál Phys.org.

 

Proces je poměrně složitý a začíná sběrem lidských kmenových buněk. Následně se odebere ovčí embryo, které vědci geneticky modifikují tak, aby se přeprogramovala část zodpovědná za růst příslušného orgánu. Následně se kmenové buňky spojí s embryem, to je pak opět vloženo do těla matky.

 

Zvíře, které se následně narodí, by v sobě mělo mít lidský orgán místo vlastního. Nesmíme si ale představovat, že půjde o napůl člověka a napůl ovci. V současné době se v embryu podle portálu Phys.org uchytila jedna setina procenta lidských buněk, zbytek byl původní. K tomu, aby se orgány změnily bude podle vědců potřeba nejméně jedno procento.

  

Z upravených embryí zatím zvířata nejsou a nebudou, po 28 dnech je vědci zahubili. Výzkum s kmenovými buňkami bývá velice sporný, někteří jsou jednoznačně pro, jiní věří, že jsou takové postupy neetické.

 

 

Podle portálu IFLScience panují obavy především z hybridů, kteří by měli lidskou podobu nebo by dokonce přemýšleli jako lidé. Má se za to, že čím déle nechají vědci embrya naživu, tím více kritických hlasů se proti výzkumu zvedne.
 

klma TN.cz