Fanoušek z Batelova na Jihlavsku mu totiž právě vyřezává sochu.
Amatérský řezbář Jaroslav Hlaváček má pro hokejisty slabost. Ze dřeva už vyřezal například Dominika Haška nebo Davida Výborného. Vždy to ale byly malé sošky vysoké okolo půl metru. Teď si ale vybral Jaromíra Jágra a rozhodl se vyřezat mu sochu v životní velikosti. Měřit má metr devadesát a vážit prý okolo devadesáti kilogramů.
Dřevěný Jágr už má hotovou hlavu, helmu a brusle
Ve chvíli, kdy Jágr nesl českou vlajku na zahajovacím ceremoniálu olympijských her, měla jeho socha hotovou hlavu s helmou a brusle. "Teď dělám na nohách, nahrubo připravené mám i tělo. Celou sochu bych rád dodělal během dvou měsíců,“ tvrdí Hlaváček, jenž ze dřeva precizně vydlabává všechny detaily hráčské výstroje a Jágrovi dokonce vyrobil sundávací helmu a brusle se zavazovacími tkaničkami.
"Helma i brusle jsou vydlabané vždy z jednoho kusu dřeva,“ dodává Hlaváček, který se dlouho potýkal s volbou barev.
Bude v reprezentačním...
"Původně jsem chtěl Jardu udělat v dresu New York Rangers, a tak jsem udělal bílou helmu. Jenomže on mezi tím přestoupil do Omsku, tak jsem ji přestříkal na černo. Nakonec jsem se ale i kvůli olympiádě rozhodl pro reprezentační barvy,“ říká řezbář, který kvůli tomu helmu nakonec přestříkal na modro.
S dřevěným Jágrem nyní Hlaváček tráví hodiny denně, aby sochu co nejdříve dokončil. "Už to zabralo nějakých dvě stě hodin a to samé mě asi ještě čeká,“ odhaduje. Každou část sochy si nejdříve nahrubo opracuje motorovou pilou a pak už vše dlabe ručně dlátem. "Nakonec se to začistí a namaluje,“ prozrazuje postup.
Doufám, že ji bude moci Jágrovi věnovat
A co se sochou udělá? "Rád bych ji věnoval Jardovi, pokud bude mít zájem,“ říká skromně. Sochu už od něj má Dominik Hašek, na něhož nedá Hlaváček dopustit. "Díky té soše jsem se s ním mohl seznámit a je to opravdu skvělý člověk. A teď bych rád poznal i Jardu Jágra,“ dodává s úsměvem. Už prý kvůli tomu kontaktoval Jágrova otce a čeká, zda se po olympiádě ozve i sám hokejista.
"Sochu mu věnuji a pokud by o ni nestál, rád ji nabídnu třeba do síně slávy. Jarda si to zaslouží,“ uzavírá Hlaváček.