Justiční omyl ve Znojmě. Za loupeže pykali nevinní

Za dvě loupežná přepadení poštovních doručovatelek ve Znojmě v letech 2003 a 2004 zřejmě ve vězení pykali nevinní lidé. Ke zločinům, za které si už trest odpykali dva mladíci, se nyní policistům přiznal zcela jiný člověk.

Toho zadrželi kvůli domácímu násilí na Zlínsku. Ženy prý vždycky zmlátil a ukradl jim brašnu s dopisy a penězi. O zvratu v případu informuje znojemský Deník.

Za loupeže se škodou asi 160 tisíc korun přitom před lety soudy potrestaly Tomáše Čepuru a Jaroslava Schindlera.

Dnes šestadvacetiletý Čepura, který byl krátce předtím souzen v jiném případu za vydírání, se na policii k přepadení listonošek nejprve přiznal, před soudem pak ale řekl, že to udělal pod nátlakem.

Případ už má na stole i státní zástupce. "Mohu potvrdit, že ve věci obou odsouzených a dvou zmiňovaných skutků probíhá další vyšetřování. Na státním zastupitelství máme nový dozorový spis," řekla listu znojemská okresní státní zástupkyně Lenka Peroutková. Policie slíbila zveřejnit další informace v pondělí.

Jeden si odseděl pět let

Čepura dostal za přepadení listonošek a další trestné činy u Okresního soudu ve Znojmě souhrnný šestiletý trest vězení. Odvolací soud trest snížil na pět let. Tehdy sedmnáctiletý student Schindler po půlroční vazbě vyvázl s tříletou podmínkou. Po celou dobu tvrdil, že je nevinný. Oba museli navíc nahradit škodu.

Senát okresního soudu oba muže uznal vinnými především na základě pachových stop z místa činu a prvotního Čepurova přiznání. Po jejich uvěznění pak byla ve Znojmě přepadena další listonoška. Pachatele tehdy policie nevypátrala. I k tomuto činu se teď přiznal nově dopadený muž.

Raději se přiznal

Čepura dodnes vzpomíná na údajný policejní nátlak. "Hodiny a hodiny se na mně střídalo asi sedm policistů, až jsem nakonec přiznal, že jsem to byl já. Ze stejného důvodu, kvůli policejnímu nátlaku, jsem jako spolupachatele uvedl Jaroslava Schindlera," řekl Deníku Čepura.

Pokud se prokáže nevina obou odsouzených, mohou teoreticky žádat odškodné. Kauza leží i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.