Inzerát
Úřednici Haně po superdávce zbyly oči pro pláč. Máme sotva na jídlo, zlobí se
Zatímco stát si od superdávky slibuje lepší a adresnější pomoc lidem, pro některé domácnosti se stala strašákem. Reportéři TV Nova zjišťovali, jaké změny se chystají. V minulosti jsme ukázali příběh paní Hany z Prahy. Jaká teď pro ni bude situace?
Inzerát
Inzerát
Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. To vše zamířilo pod jednu takzvanou superdávku. Hana je přesně příklad toho, kdo na její zavedení doplácí. „Na to živobytí nám zbyde deset dvanáct tisíc. Manžel přestal platit alimenty, máme nízký příjem, do toho nájmy, takže jsem se obrátila na pomoc sociálky,“ říká samoživitelka Hana Mošničková.
Paradoxem je, že Hana pracuje pro stát. S tabulkovým platem úřednice v Praze u něj hledá pomoc. A jak to pro ni vypadá po posledním rozhodnutí úřadů? „To vyměření činí zhruba 3 200 korun, takže vlastně ještě o 1 500 míň, než jsem brala doteď. Příspěvek na dítě mám asi 37 Kč, pracovní bonus 0, takže všude bylo prezentováno, jak pracujícím, jako jak se to ocení, když člověk pracuje. Takže 0 a na dítě teda 37 plus,“ prozradila Hana.
Související obsah
Stát plánuje úpravy, které by potřeby samoživitelů a samoživitelek měly zohlednit. Mezi zranitelné skupiny mají patřit jen ti s dětmi do sedmi let. Podle našeho zjištění se hranice posune pro děti do 15 let. „Stoprocentně je tam potřeba zmínit, že nově definovanou zranitelnou skupinou jsou děti pod 15 let. To znamená, když někdo žádá o dávku a má dítě pod 15 let, tak v té změně by měl být víc bonifikován, protože to se jedná o zranitelnou osobu,“ poznamenal mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Slavík.
Chyba v systému
„U samoživitelů a samoživitelek bych šel cestou motivovat k práci na zkrácený úvazek než dát rodiče plošně do zranitelné skupiny. Tohle opravdu není dobrý krok,“ kritizuje bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Související obsah
To se ale na Hanu a její syny nevztahuje, byť coby studenti měli být bráni jako děti. První je už plnoletý, druhého to čeká. Pokud jde o výši vyměřené částky superdávky, zásadní komplikací jsou pro Hanu nevyplacené alimenty. Bývalý manžel a otec dětí dluží Haně na výživném přes 200 tisíc korun.
„Další nešvar superdávky je, že vám započítají výši alimentů, že pobírá ty dle rozsudků, a ne dle reálu. Takže já vlastně dostávám od státu náhradní výživné ve výši šesti tisíc korun, ale započítáno je skoro 12 tisíc. Takže tam to je dalších šest tisíc, které udělají rozdíl v příjmu, který nemám v ruce,“ popsala dále svou situaci Hana.
„V systému je chyba. Nelze počítat s penězi, které samoživitelka nebo kdokoliv jiný nedostává. Když se podíváme třeba na to, jak běžné je v Česku relativně beztrestně alimenty neplatit, překvapuje mě, že na tuto situaci nikdo nemyslel. A je chybou, pokud někomu při žádosti o dávku započítáme přiznané alimenty, které reálně nedostává, a ten člověk, který žádá o ty dávky, má na ně reálně nárok, je bitý za to, že někdo jiný porušuje uloženou povinnost a stát není schopen to efektivně vymáhat,“ upozornil ekonom Pavel Peterka.
Související obsah
Odložení zubaře a pořízení nových brýlí, rapidní snížení spotřeby energií nebo vaření jídla na několik dní dopředu, to vše, aby Hana vůbec věděla, jestli zvládne s penězi do konce měsíce vyjít.
Hana je příklad těch, kdo na změnu systému doplácí. Bývalý manžel by jí měl platit 12 tisíc měsíčně. Nevidí od něj ani korunu, a tak od státu pobírá takzvané zálohové výživné tři tisíce korun. Podle ministerstva práce stát pomoc splňuje. To Hana odmítá, domáhat se dlužného výživného je prý takřka nemožné.
Práce načerno
Podle Peterky má současná superdávka řadu dalších palčivých oblastí. „Zapomíná se částečně třeba na děti v dětských domovech. Problémy mají i pendleři, což je relativně malá skupina pracujících, na druhou stranu i oni jsou občany a i oni by měli mít nárok na podobné podmínky, jako mají ostatní. Velkým bodem sváru jsou senioři. Vlastně koncept superdávky možná i trošku úmyslně odhlíží od seniorů směrem k rodinám s dětmi,“ poznamenal Peterka.
Související obsah
Další novinkou by měla být změna výše podpory na bydlení. Ta by se mohla stanovovat za okresy. Ministerstvo práce chystá i takzvanou prorodinnou dávku. „Začíná se na ní teprve pracovat. Co tam bude určitě, tak je přídavek na dítě. Nebo v tom návrhu je, aby zahrnoval přídavek na dítě, budou tam další dávky a bonusy. Má to pracovní název ‚prorodinná dávka‘,“ sdělil Slavík.
Při loňském zahájení žádosti o superdávku lidé ani netušili, kolik bude činit a s čím by mohli počítat. Od tehdejší opozice za to dostala bývalá vláda pořádnou sprchu. „Ta kalkulačka by měla mít naprosto jasný vzorec. MPSV toto tají, není schopné prozradit, jakým způsobem se ta dávka bude vypočítávat,“ kritizoval tehdy poslanec a nyní ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Související obsah
Je ale otázkou, jestli si současné vedení ministerstva se superdávkou poradilo lépe. „Přijde mi to úplně nesmyslné. Mám kolem sebe několik lidí, kteří buď pracují za minimální mzdu, nebo načerno. Tím pádem berou mnohem vyšší dávku než já a mají tenhle příjem i dávku mnohem vyšší než já,“ dodala Hana.
„Je nutné udělat drobné doladění. Preferoval bych, abychom šli cestou motivace lidí, kteří jdou legálně pracovat – chtěl bych především zvýšit pracovní bonus než přes plošné rozdávání,“ míní Jurečka.
jal, TN.cz
Inzerát
Inzerát
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Inzerát
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Inzerát