Česko dusí prach! Trpí i naše lesy

Kabinet Petra Nečase (ODS) projedná ve středu zprávu o stavu životního prostředí v České republice v roce 2009.

Vyplývá z ní, že se Česku nedaří výrazněji zlepšovat kvalitu životního prostředí, hlavním problémem zůstává znečištěné ovzduší.

Špatný vzduch nedýchají obyvatelé celého Česka. Podle zprávy, kterou vládě předloží ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), je špatný vzduch hlavně v oblastech se silnou průmyslovou výrobou a silniční dopravou. Konkrétně mluví dokument ministerstva životního prostředí (MŽP) o hustě osídlených regionech, jako jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj nebo Praha. Nadlimitním koncentracím prachu bylo v roce 2009 podle zprávy vystaveno 18 procent obyvatel ČR, přízemnímu ozonu 23 procent.

Celkově se podle MŽP nedaří zlepšit kvalitu životního prostředí v Česku, přestože kvůli ekonomické krizi poklesla průmyslová produkce a stále pokračuje pokles výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Úřad však připouští, že dopad poklesu průmyslové výroby se může na kvalitě ovzduší projevit až v následujících letech.

Lesům se příliš nedaří

Pozitivně naopak hodnotí zpráva ministerstva vývoj druhové skladby českých lesů. Konkrétně v nárůstu podílu odolnějších listnáčů. Dokument však upozorňuje na nevyhovující zdravotní stav lesů. Za neuspokojivý označuje stav přírodních stanovišť a evropsky významných druhů živočichů a rostlin. Zemědělská půda je ohrožena vodní erozí, utužením a okyselováním, píše se v hodnotící zprávě.

ČR se naopak v loňském roce dařilo snižovat míru znečišťování povrchových vod. Pokračoval také pokles spotřeby vody domácností a průmyslových podniků. Ekonomická krize však způsobila, že lidé začali šetřit a opět tak roste počet domácností používajících k vytápění levnější tuhá paliva, jako jsou černé uhlí, brikety nebo koks. Lidé naopak nešetří na výdajích za benzín.

V zemědělství vzrostl v roce 2009 podíl ekologicky obhospodařované půdy na 9,38 procenta zemědělského půdního fondu. Zvýšil se také počet ekofarem na 2689. Naopak o 38,4 procenta poklesla spotřeba minerálních hnojiv. Zemědělci také o 11,4 procenta snížili spotřebu přípravků na ochranu rostlin.

Stoupají výdaje na ochranu životního prostředí. V meziročním srovnání let 2008 a 2009 vzrostly výdaje státu na ochranu životního prostředí o 5,8 miliardy korun. Kraje, města a obce daly na ochranu životního prostředí o 4,7 miliardy korun více. Za nárůstem výdajů jsou podle zprávy projekty financované z fondů EU.