Haiti rájem lumpů. Lidské hyeny vydělávají na zkáze

Na zemětřesení vydělávají spekulanti i podvodníci, kterým chaos, nedostatek surovin a další problémy země hrají do karet.

V přepočtu 70 eur, což je asi 1750 korun, chtěl za krátkou jízdu po hlavním městě Port-au-Prince taxikář po reportérovi německého týdeníku Spiegel. Podle místních lidí je to téměř čtyřnásobná cena. V zemi však chybí benzín, takže se není čemu divit. Pokud se nezlepší zásobování, vystačí zásoby paliva podle serveru Spiegel jen na dva až tři dni. Toho využívají podvodníci, jak se jen dá.

Před katastrofou se galon benzínu, což je v přepočtu asi 3,8 litru, prodával za tři dolary. Po zemětřesení se podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) cena zvedla na 12 dolarů. Humanitární pracovníci se dokonce na venkově setkali s podvodníky, kteří chtěli za galon benzínu sto dolarů, tedy přes 1800 korun.

Za matrace na ulici zaplatíte skoro dva tisíce

Po zemětřesení zdražilo všechno - banány, kuřata, rýže i cukr. Na své si přišly i hotely, přestože z nich katastrofa nadělala spíš půjčovny matrací než poskytovatele ubytování. Hotel Oloffson v Port-au-Prince si za matraci položenou na parkovišti podle WSJ účtuje sto dolarů za noc.

Se základní infrastrukturou zkolaboval na Haiti i finanční systém, uvedl deník Financial Times. Banky jsou zavřené a lidé nemají peníze ani na základní transakce. Vláda musí zajistit platby pro pracovníky veřejného sektoru, pokusit se udržet zbytky aktivity v soukromém sektoru a zabezpečit výběr daní v oblastech, které přírodní katastrofa nezasáhla.

Financial Times uvedl, že ekonomická aktivita se na Haiti soustředila hlavně ve zničeném hlavním městě a jeho okolí, odkud pocházelo až 85 procent vládních příjmů.

První zemětřesení zasáhlo Haiti 12. ledna a srovnalo se zemí hlavní město Port-au-Prince. Bylo to nejničivější zemětřesení v zemi za posledních 200 let. Ve středu následovalo další zemětřesení o síle 6,1 stupně Richterovy stupnice.