Začal summit NATO. Má rozhodnout o protiraketové obraně

radar | Zdroj: TN.cz

Prezident Václav Klaus vede českou delegaci na summit Severoatlantické aliance (NATO) do portugalského Lisabonu.

Aliance by měla během pátku a soboty rozhodnout o vybudování vlastní protiraketové obrany a schválit nový strategický koncept na dalších deset let.

 
Do systému by se měly zapojit Spojené státy. Nová vláda Baracka Obamy totiž odstoupila od plánů na vybudování radarové základny s protiraketami v Česku a Polsku. Záměr bývalého amerického prezidenta George Bushe vyvolal odpor a následné prudké ochlazení vztahů mezi USA a Ruskem.

Dvoudenní schůzku zahájil generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen projevem před lídry členských zemí NATO. "Dnes a zítra budeme přijímat taková rozhodnutí, která vytvoří základ pro další budoucnost aliance," řekl Rasmussen. "Tato rozhodnutí potvrdí závazek k zajištění svobody a bezpečnosti našich občanů, který sdílí všechny členské země," doplnil.

Aliance na schůzce ohlásí i "začátek konce" své mise v Afghánistánu, to jest zahájení postupného předávání odpovědnosti za bezpečnostní situaci v zemi afghánským silám.

Podívejte se na zahájení summitu v Lisabonu:

Se zapojením aliance do protiraketové obrany se ruský postoj mění a vztahy mezi Washingtonem a Moskvou se pozvolna oteplují.

PSALI JSME:

NATO se zřejmě na summitu dohodne na protiraketovém štítu

Na summitu by se v souvislosti s vybudováním protiraketového deštníku měla otevřít i debata o odzbrojování a snižování počtu jaderných zbraní. Zmenšování jaderného arzenálu prosazuje Německo, Francie naopak trvá na vlastnictví jaderných zbraní.

Česko zastupuje  kromě prezidenta Klause také premiér Petr Nečas (ODS), ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Co dalšího se bude projednávat?

Vedle nové strategie a cílů na nadcházející roky na něm chce 28 zemí aliance "nastartovat“ nové vztahy s Ruskem.

O summitu Severoatlantické aliance v Lisabonu se už několik měsíců hovoří jako o zásadním přelomu, po němž už NATO nikdy nebude stejné, jako bylo před 19. listopadem 2010.

I když nejvýznamnější změnou pro vlastní fungování aliance bude přijetí nové strategie, nejviditelnější a mediálně nejdiskutovanější bude zřetelné a jasné oddělené epochy „po Gruzii“, kdy se vztahy aliance a Ruska zhoršily kvůli konfliktu o Jižní Osetii v srpnu 2008, od epochy nastartování nových vztahů s Moskvou.

Tyto nové vztahy se mají týkat zejména zapojení Ruska do společné protiraketové obrany. Už dva týdny před summitem prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, že Severoatlantická aliance a Rusko v Lisabonu prozkoumají možnosti spolupráce v této oblasti. To by podle Rasmussena mělo představovat počátek nové kapitoly vzájemných vztahů.

Pokud se tak stane, podaří se alianci elegantně vyřešit napětí mezi Moskvou a NATO, které způsobily dřívější návrhy Spojených států vystavět protiraketový obranný systém v postkomunistických zemích východní Evropy. Spolupráce by pro Rusko měla znamenat jasný vzkaz, že tato obrana neměla být namířena proti němu.

Důležitým signálem, že tento přístup nezůstane jen nesplněným přáním, jsou nedávná prohlášení představitelů Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že jeho země je otevřena spolupráci s NATO na protiraketové obraně. Podmínil to ovšem faktem, že takové partnerství musí být rovnocenné.

I když se ruská média zmiňovala o některých skutečnostech, kterými by podle ruské strany měla být tato rovnocennost zaručena, například přístupem k tajným obrazovým datům z amerických satelitů nebo sdílením informací o raketových a dalších bezpečnostních hrozbách, důležitější než konkrétní detaily bude zřejmě ochota kvalitativně posunout vztahy NATO a Ruska.

Přijede i Medveděv

Moskvu bude na lisabonském summitu reprezentovat prezident Dmitrij Medveděv. Šéf Kremlu již několikrát připustil spolupráci na vytvoření jednotného systému protiraketové obrany. Zda bude Medveděv ochoten vyjít vstříc NATO a podílet se ochraně před hrozbami z Asie a Blízkého východu, ukáže zřejmě již tato sobota.

Ještě před sobotním "rande“ NATO-Rusko ale budou zástupci aliance jednat o dvou neméně důležitých otázkách: nové koncepci fungování Severoatlantické aliance v příštích letech a dalším působení koaličních vojsk v Afghánistánu.

Nová strategie NATO by měla dosavadní přístupy z roku 1999 nejen pouze "upgradeovat“, ale přímo nahradit. Má jasně definovat fungování a roli aliance na období po prvních deseti letech 21. století. NATO by se mělo stát moderní a účinnou strukturou, která je schopná spolupracovat nejen se svými "starými“, ale i s novými partnery, a poradit si se změnou situace na "globálním hřišti“ - s rostoucím vlivem Číny, Indie nebo Brazílie, a hlavně s více či méně zřejmou hrozbou ze strany Íránu či KLDR.

Jedním z méně příjemných témat bude také otázka jaderného odzbrojení. Zde to bude zejména Německo, které bude tlačit na stažení asi dvou desítek amerických jaderných zbraní, které jsou dosud na německém území. Tomu se ale zřejmě budou bránit jak Spojené státy (a to i přes výzvu prezidenta Baracka Obamy ke světu bez atomových zbraní), ale nepřímo i Francie, která na svém vlastním jaderném arzenálu trvá.

Klíčová pak bude otázka vlastní protiraketové obrany NATO. Podle Rasmussena jsou hrozby současného světa jasné a je třeba se jim bránit. Navíc by se případnou shodou na vlastní protiraketové obraně ukončily dlouholeté spory uvnitř samotné NATO, kdy USA chtěly budovat obranný systém jen s některými státy aliance, například s Českou republikou nebo Polskem. Nyní by se na ní měly podílet všechny státy NATO včetně zapojení Ruska, dosavadního největšího odpůrce těchto plánů.

NATO také v Lisabonu ohlásí "začátek konce“ své mise v Afghánistánu, to jest zahájení předávání odpovědnosti za bezpečnostní situaci v zemi afghánským silám. K tomu by mělo dojít na začátku roku 2011. Podle aliance ale nepůjde o "stažení“ koaličních vojáků, ale jejich "uvolnění“, protože některé činnosti a úkoly připadnou Afgháncům a oni tak budou působit jen jako instruktoři.