Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Obrovský majetek

Domy i tantiémy. Kdo dosáhne na dědictví po Karlu Gottovi a kdy?

Karel Gott
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto
Petr Zelený
Petr Zelený
Aktualizováno 31.10. 2019 15:41

Milovaný zpěvák Karel Gott zemřel před měsícem. Zůstal po něm obří majetek, který Mistr za život nashromáždil. Většina Gottových pozemských statků podle všeho připadne vdově Ivaně, která se také stará o dcery Charlottu Ellu a Nelly Sofii.

Například slavná vila na pražské Bertramce, kterou Karel Gott zdědil po rodičích a která se po zpěvákově smrti stala poutním místem pro jeho fanoušky, patří podle katastru nemovitostí právě vdově Ivaně.

 

Stejně je to s garáží v pražských Košířích a s honosnou roubenkou v Doubici na Děčínsku, která byla v minulosti napsaná na Gottovu tchyni, aby v dokumentech nijak nefigurovalo zpěvákovo jméno.

 

Ivana Gottová je také jednatelkou ve společnosti s ručením omezením Karel Gott Agency, která zastřešovala zpěvákovy pracovní aktivity. Firma sídlí ve vile na Bertramce.

Gott podle vlastních slov sepsal závěť v době, kdy mu lékaři poprvé řekli, že má rakovinu. A prý spravedlivě: "Všechno jsem přepsal na ženu," řekl.

 

Protože jsou podle zákona prvními dědici kromě manželky i děti, připadá část pozůstalosti logicky i dvěma Gottovým dospělým dcerám - Lucii a Dominice. S těmi se ovšem Mistr podle všeho vyrovnal už za svého života.

 

Potvrzují to ostatně slova manžela Dominiky Tima Tolkkiho, který nedávno TN.cz ovšem zároveň řekl, že majetkové vyrovnání oba považují na "neférové" a chtějí vdovu Ivanu zažalovat. Dominika Gottová to nicméně později popřela.

Pokud na žalobu přesto opravdu dojde, může to vypořádání dědictví výrazně zkomplikovat a protáhnout. To potvrzuje i Berenika Wünschová, ředitelka sekce mezinárodních vztahů a zástupkyně tajemníka Notářské komory České republiky.
 

"Nejvíce vypořádání dědictví komplikují napjaté vztahy mezi dědici, kteří nejsou schopni a ochotni se mezi sebou domluvit," řekla TN.cz Wünschová. Problémová jsou i takzvaná přeshraniční dědictví, kdy je část majetku zesnulého v zahraničí, nebo v cizině žijí dědicové.

 

Zatím je ale vše "v normě." Notářská komora České republiky totiž na dotaz TN.cz uvedla, že průměrně vyřízení pozůstalosti trvá dva až tři měsíce. Plus přibližně další měsíc zabere to, než se například nemovitosti přepíší na dědice. Údaj ministerstva spravedlnosti je jiný - průměrné dědické řízení podle statistik resortu trvá 150 dní, tedy pět měsíců.

 

Pokud chcete riziko, že se blízcí po vaší smrti budou o majetek hádat, minimalizovat, radí Wünschová sepsat závěť. Tu můžete dát dohromady i sami doma, ale nejlepší je zajít za notářem.

"Závěť sepsaná doma nemusí být vůbec nalezena a nebo nálezce, který podle ní nedědí, jak očekával, může její existenci ostatním zatajit," varuje Wünschová.

 

Při návštěvě notáře navíc odpadá i častá námitka dědiců, kteří se cítí ošizení, že když dotyčný závěť psal, nebyl při smyslech, což spory ve finále často dožene až k soudu.

 

"Notář posuzuje i duševní kondici pořizovatele a v případě pochybností závěť nesepíše. Mít sepsanou závěť je dobré už proto, aby se po smrti pořizovatele jeho blízcí a příbuzní nedostávali do zbytečných sporů," má jasno představitelka notářské komory.

 

Připomeňte si život Karla Gotta v reportáži TV Nova:

 

TN.cz