Stát posílal téměř 15 let důchod zesnulé ženě. Po její dceři pak chtěl, aby zaplatila poplatky spojené s bankovním účtem. Jak k takovému pochybení může dojít? To nikomu skoro 1 700 000 korun, které se za tu dobu na účtu nastřádaly, nechyběly? Odpovědi hledal pořad Na vaší straně.
„Ty peníze tam chodily 15 let mrtvému člověku. Nechápu, kde se stala chyba,“ říká paní Machová, jejíž maminka před téměř 15 lety zemřela. Smutná kapitola života, která pro ni byla dávno uzavřená, se ale nečekaně znovu otevřela. Vzpomínka na ni se jí vrátila úředním dopisem.
„Bylo to vlastně konečně za mnou, žila jsem si svůj život. Před pár týdny mi přišel dopis s červeným pruhem z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a v něm, že 15 let chodil mojí zesnulé mamince důchod,“ říká.
Co se týče onoho bankovního účtu, předpokládala, že po letech zanikl. Jenže opak byl pravdou – právě pravidelně zasílaný důchod účet udržoval aktivní. Postupně se na něm nastřádal milion a 700 tisíc korun.
Ani odborníci to nechápou. „Podle mě se to už v dnešní době nemůže stát,“ říká prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. „My jsme se s něčím takovým, že bychom 14 let neměli doručené potvrzení o vypořádání dědického řízení, dosud nesetkali,“ tvrdí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Stát ale po paní Machové žádal doplatit 7 758 korun. Z účtu se totiž během let strhávaly bankovní poplatky. Sama přitom nepochybila. Z její strany bylo úmrtí její maminky řádně nahlášeno, což dokládá i úmrtní list.
„Z informací, které jsem obdržel v této věci, chyba nastala zejména v rámci komunikace státní správy, protože v daném případě ze zákona jednoznačně vyplývá, že matrika je povinná hlásit úmrtí České správě sociálního zabezpečení do dvou týdnů od zápisu do příslušné matriční evidence,“ vysvětluje advokát Jaroslav Mazurek.
Na e-mail zaslaný paní Machovou České správě sociálního zabezpečení ale úřad nereagoval a dál po ní požadoval zaslání chybějící částky. „V tomto případě tazatelka zdědila bankovní účet své maminky. Poplatky za vedení teď už jejího účtu byly hrazeny ze splátek důchodu, který nebyl její. Tím jí vznikl dluh, který je nutné vůči České správě sociálního zabezpečení vyrovnat,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
Banka se pak bránila, že bez usnesení nemohla s účtem nijak nakládat. „Ten účet celou tu dobu patřil zesnulé paní Opatřilové. Žádná banka, dokud nemá potvrzení o vypořádání dědického řízení, tak s majetkem, který tam ten zesnulý měl, nemůže nakládat,“ vysvětluje Hrubý.
„Rozumím, že ti dědici asi nemají motivaci bance cokoliv hlásit, protože nic nedostanou. I když je na tom účtu nula, tak by si měl ale ten dědic do té banky zajít, aby zdědil i účet s nulovým zůstatkem a jako jeho majitel jej buď zrušil, nebo dál používal. Takže tam nějakou povinnost asi dovodit lze,“ okomentoval vzniklou situaci Neubauer.
Česká spořitelna se ale nakonec za paní Machovou postavila. „Ten případ je tak ojedinělý, že jej řešil tým našeho ombudsmana. A jak se to dozvěděla naše ombudsmanka, tak jsme samozřejmě po paní Machové peníze za poplatky účtu její maminky nechtěli a ty peníze jsme obratem uhradili,“ sdělil Hrubý.
Kde se stala chyba, už asi nikdo nezjistí. Samotná ČSSZ připouští, že důchod byl vyplácen kvůli tomu, že se o úmrtí nedozvěděla včas. Je ale zvláštní, že v původním dopise, který vyzýval paní Machovou k uhrazení, úřad použil jméno její maminky Blaščovková. Ta se přitom vdala a jmenovala se Opatřilová. Ani to ale podle správy sociálního zabezpečení v celém příběhu nesehrálo roli.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz