Výzkum

Pivem ku zdraví. Čeští vědci jako první na světě upravili gen chmele

Geneticky upravený chmel
Zdroj: Getty Images, Ústav molekulární biologie rostlin BC AV ČR
Geneticky upravený chmel
Jan Houška
Jan Houška
15.1. 2021 5:35
Téma:

Čeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie. Chtějí tak docílit zvýšené množství léčivých látek a hořkých kyselin. V budoucnosti by tak mohlo pivo být mnohem zdravější a pomáhat bojovat proti rakovinu.

Nejmodernější genetická technologie CRISPR umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Vědci zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti už ale pracují na genech, ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmaceutickém průmyslu.

 

Genetická úprava rostlin probíhá však už dělší dobu. "Dnes je registrováno a využíváno přes 3000 druhů takto vyšlechtěných odrůd, např. sladovnický ječmen Diamant, jahodník Vanda s odolností k plísni šedé, jabloň James Grieve Double Red, nebo třeba Bor - radiační odrůda chmele,“ vysvětlil Tomáš Kocábek, který se na Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR výzkumu genetických modifikací chmele věnuje.

 

 

V roce 2012 vědci přišli na to, že pomocí technologie CRISPR mohou gen rostliny měnit do posledního písmenka. A právě chmel otáčivý se vědcům z Ústavu molekulární biologie rostlin BC AV ČR podařilo jako prvním s použitím technologie CRISPR/Cas upravit. Za svůj první cíl si vybrali modelový gen pro klíčový enzym zajišťující výrobu listových barviv. Jeho vypnutí je totiž na rostlině ihned vidět.

 

Pokusné rostliny měly zcela bílé, případně mozaikovité listy, a úspěšnost prvního testu a zacílení do genu potvrdily i molekulární analýzy. Vědci se nyní chtějí zaměřit na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví. Velký zájem mají také o prenylované flavonoidy, které najdeme ve všech rostlinách. Tato látka totiž mimo jiné působí proti rakovině, bakteriím a zánětům. Pivo by tak v budoucnu mohlo být mnohem zdravější a pomáhat proti rakovině.

 

"Technika CRISPR je zcela univerzální systém pro vše živé od mikroorganismů až po lidské buňky a přinese jistě spoustu zajímavých výsledků do budoucna, protože takto lze upravovat specificky zcela konkrétní geny, aniž bychom zasahovali do jiných oblastí genomu,“ řekl Praveen Awasthi z Biologického centra Akademie věd ČR.

 

Vědci poprvé dokázali získat DNA z komára uvízlého v pryskyřici. Podívejte se na reportáž televize Nova:

Související témata:
TN.cz