Slunečné počasí láká k pobytu venku, ne každý si ale uvědomuje, že se v takové chvíli vystavuje riziku. To může představovat právě slunce a zvýšený UV faktor, který může zapříčinit i rozvinutí zhoubného melanomu. Dermatoložka Jana Třešňák Hercogová ve vysílání TN Live prozradila, jak se co nejefektivněji chránit a které skupiny lidí jsou nejrizikovější.
Letní měsíce s sebou nesou více slunečných dnů a také větší množství UV záření, které je jedním z rizikových faktorů vzniku zhoubného melanomu. Podle dermatoložky Jany Třešňák Hercogové z Dermatologie prof. Hercogové by tou nejjednodušší ochranou bylo vyhýbání se slunci úplně. „To ale samozřejmě nejde,“ řekla v rozhovoru pro TN Live, kde poradila, jak pobyt na slunci limitovat a jak jinak se chránit.
„Měli bychom alespoň vědět, že kůže by neměla být vystavována intenzivnímu slunečnímu záření v době mezi řádově řekněme 11. až 15. nebo možná i 10. až 16. hodinou. Dále bychom měli vědět, že kůži můžeme chránit oděvem nebo pobytem ve stínu. A pokud tedy máme nekryté části těla, tak ty by měly být ošetřeny nějakým fotoprotektivním prostředkem,“ popsala dermatoložka.
Použití fotoprotektivního prostředku, tedy opalovacího krému, se prý ale liší podle ročního období i podnebí, ve kterém se člověk zrovna nachází. „Jestliže to bude nerizikový člověk, bude se pohybovat v České republice, bude, dejme tomu, jenom přecházet po ulici, potom může stačit ochranný faktor 20 až 30. Ale pokud tento stejný člověk pojede k moři, pak by to mělo být 50+,“ upozornila dermatoložka.
Zhoubný melanom kůže je šestým nejčastějším nádorovým onemocněním v České republice, každoročně přibývají zhruba tři tisíce nových případů. Podle ministerstva zdravotnictví navíc patří kožní nádory mezi onemocnění, jejichž výskyt v České republice dlouhodobě roste. Podle dermatoložky existuje šest nejrizikovějších skupin.
„Jsou to lidé, kteří mají velmi světlou pleť, nikdy se neopálí, vždy se spálí. Dále jsou to osoby, které mají mnoho pigmentových znamének, řekněme 50 a více. Také jsou to osoby, které mají více než pět takzvaných atypických nebo dysplastických pigmentových znamének. Dále lidé, kteří mají například melanom nebo jiné kožní nádory v rodině. Jsou to i lidé, kteří mají léky, které jim potlačují imunitu. Jsou to i pacienti po transplantaci solidních orgánů,“ vyjmenovala.
Podle dermatoložky se navíc liší i riziková místa, kde se může zhoubný melanom nejpravděpodobněji objevit, a to v závislosti na pohlaví. Pro muže je kritickým místem údajně trup a pleš. V případě žen se jedná spíše o nohy.
Česká republika patří mezi země s vyspělým systémem včasné detekce kožních nádorů a v mezinárodním srovnání se řadí k těm nejlepším. Podle dermatoložky je správná diagnóza navíc klíčová.
„Je potřeba určitě alespoň jednou zajít k dermatologovi. Ten určí právě konkrétnímu člověku, zda je nebo není v riziku vzniku kožních nádorů, a také vám doporučí četnost preventivních kontrol. Obvykle se doporučuje jednou za rok,“ přiblížila dermatoložka. Zdravotní pojišťovny navíc v současné době nabízí řadu preventivních programů, každá je má stanovené jinak.
Základní prevenci ale může každý člověk provést i sám doma. Podle odborníků je nejdůležitější sledovat vývoj znamének. Pokud se začíná zvětšovat, měnit tvar či barvu, svědit nebo i krvácet, je podle Třešňák Hercogové nejvyšší čas navštívit lékaře.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz