sonda Perseverance

Vesmírná sonda přežila sedm minut hrůzy, úspěšně přistála na Marsu

Martin Klícha
Martin Klícha
Aktualizováno 18. 2. 2021 23:11
17.2. 2021 16:33
Téma:

Ve čtvrtek večer našeho času NASA provedla velmi ambiciózní přistání velkého průzkumného robota Perseverance, jehož hlavním úkolem je hledat známky prastarého života, posbírat vzorky a pokud možno se vrátit na Zemi. Americký stroj má za sebou manévr, který je kvůli svému trvání nazýván jako "Sedm minut hrůzy".

Den D pro americkou agenturu NASA. Ve čtvrtek večer přistálo vozítko Perseverance (Vytrvalost) na povrchu Marsu. Všichni s napětím očekávali, jak proběhne velmi složitý přistávací manévr.

 

Celé přistání sondy Perseverance komentoval předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

 

První fotografie povrchu Marsu ze sondy Perseverance:

 

Sedm minut hrůzy

Přistání na Marsu provedla sonda z přeletové trajektorie, neparkovala před tím na oběžné dráze. Vlastní přistávací sekvence zabírá sedm minut, často se jí proto přezdívá "Sedm minut hrůzy".

 

"Nejkrizovější část celé mise začne při rychlosti 5,9 km/s vstupem do horních vrstev atmosféry Marsu. V tomto okamžiku vyšle sonda inženýrům na Zemi zprávu o tom, že byl zaznamenán kontakt s atmosférou. Tento signál doletí do řídícího střediska NASA, ale až za dlouhých 12 minut, ve chvíli, kdy už bude Perseverance pět minut na povrchu Marsu. Jestli je v pořádku, se lidé na vzdálené Zemi dozví právě až po dalších sedmi minutách napjatého očekávání. Pokud se sonda v určený čas neozve, bude to znamením, že přistání asi nedopadlo dobře," popsal během příprav na přistání Halousek.

 

 

Jakmile vstoupila sonda do atmosféry, začal se zahřívat její tepelný štít, rozžhavil se na teplotu až 2100 °C. Sonda v tu chvíli začala díky tření výrazně zpomalovat, během asi čtyř minut ztratila až 90 % své rychlosti.

 

Ve výšce kolem 11 kilometrů nad povrchem Marsu, kdy už měla sonda dostatečně nízkou rychlost, se otevřely padáky a o 20 sekund později došlo k odhození tepelného štítu.

 

Otevřením padáků ale celý přistávací manévr zdaleka neskončil. Odhozený tepelný štít totiž odhalil radar a kamery, díky kterým Perseverance dále řídil svůj sestup. Následně došlo k odhození další části včetně padáků.

 

Přistávací manévr:

 

Přistávací modul se po oddělení začal snášet k zemi, brzdit a upravovat svou pozici mohl díky osmi raketám. Jakmile se celý modul dostal do výšky zhruba 20 metrů, zpomalil v tu chvíli na rychlost 2,7 kilometrů v hodině.

 

V poslední části letu "Sky crane" (Nebeský jeřáb) spustil Perseverance na speciálních lanech na povrch planety. Jakmile senzory zaznamenaly, že je sonda na zemi, lana se oddělila a přistávací modul automaticky odletěl do bezpečné vzdálenosti, kde se zřítil k zemi. Potvrzení o přistání sondy přišlo v 21:56.

 

Sonda po dosednutí: 

 

Potvrzení o přistání

Perseverance se ozval inženýrům na Zemi ve chvíli, kdy zaznamenal kontakt s atmosférou. Signál ale putuje zpět dlouhých 12 minut, řídící středisko se tak tuto informaci dozvědělo ve chvíli, kdy už sonda teoreticky pět minut seděla na povrchu planety. Že sonda přistání přežila, se lidé dozvěděli až po dalších dlouhých minutách napjatého očekávání.

 

Jakmile sonda přepnula do povrchového módu, zahájila sérii automatických aktivit pro její první den na povrchu Marsu.

 

 

O Vytrvalosti a Vynalézavosti

Perseverance je sonda o velikosti přibližně středního automobilu a váží 1025 kilogramů. K Marsu odstartovala 30. července 2020 a přistávat bude v oblasti kráteru Jezero, což je kráter, který byl dříve podle vědců skutečně jezerem. Právě proto Perseverance míří na toto místo, jedním z hlavních úkolů sondy je totiž hledat stopy po minulém životě.

 

Velkou zajímavostí sondy je i to, že si s sebou veze také malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Pokud půjde vše podle plánu, budou mít lidé poprvé možnost otestovat takový stroj na povrchu cizí planety.

 

 

Kromě toho je na palubě sondy sedm vědeckých přístrojů určených pro výzkum povrchových i podpovrchových struktur planety a jejich chemickou analýzu, měření teploty, rychlosti a směru větru, velikosti a tvaru prachových částic, ověření technologií produkce kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého, pořizování panoramatických snímků a hledání organických sloučenin.


Předpokládaná trasa roveru:

 

Dobývání Marsu

Na Marsu je mnohem živěji, než se může zdát. Aktuálně na povrchu pracují dvě výzkumné sondy. Rover Curiosity je na povrchu už od roku 2012 a zkoumá podmínky pro vznik života a analyzuje atmosféru. Od roku 2018 pak provádí průzkum vnitřní struktury Marsu a jeho seismické aktivity sonda InSight.

 

Pokud půjde vše podle plánu, k sondě Perseverance se v polovině května přidá sonda Tianwen-1. Čína by se tak stala teprve druhou zemí, které se podařilo přistát na Marsu.

 

Kromě roverů a statických sond zkoumá Mars také řada sond na oběžné dráže. Jsou to Mars Oddysey, Mars Reconnaissance Obriter, sonda Maven, Mars Express, Trace Gas Orbiter, Mangalhán, Al Amal a také čínská Tianwen-1.


 

První pokusy, úspěchy a současné laboratoře

První pokusy o dobytí Marsu začaly už kolem roku 1960, velká část pokusů byla ale neúspěšná. Velký úspěch zaznamenal program Mariner, sonda Mariner-9 se v roce 1971 stala prvním pozemským satelitem na oběžné dráže jiné planety. Sovětská sonda Mars-3 jako první měkce dosedla na povrch planety, signál ze sondy se ale nepodařilo dešifrovat.

 

Velmi úspěšný byl program Viking, obě sondy tohoto programu totiž úspěšně přistály na povrchu planety a zpět odeslaly velké množství cenných dat a snímků.

 

Velkou pozornost pak přitáhla sonda Mars Pathfinder, která s sebou v roce 1997 přivezla na povrch také rover Sojouner. Ten téměř tři měsíce zkoumal okolí sondy a složení kamenů.

 

Porovnání přistávacích zón jednotlivých roverů:

 

V roce 1999 byla ztracena sonda Mars Climate Orbiter, při příletu k planetě se sonda dostala do hustších vrstev atmosféry a shořela. Za neúspěchem stálo fatální nedorozumění, jedna část odborníků totiž dělala propočty v imperiálních jednotkách, druhá v jednotkách SI. Ve stejném roce kvůli technické závadě havaroval také Mars Polar Lander.

 

 

Už v roce 2001 se na oběžnou dráhu dostala napříkald sonda Mars Oddysey 2001. V roce 2003 nezaznamenala úspěch japonská Nozomi, naopak ESA dostala na orbitu Mars Express. V lednu roku 2004 se dostaly na povrch Marsu v rámci mise Mars Exploration Rover Opportunity a Spirit. Následoval Mars Reconnaissance v roce 2006. Rover Curiosity přistál na Marsu v srpnu 2012. U planety pracuje od roku 2014 sonda Mangalján, ve vrchních vrstvách atmosféry sonda Maven.

 

V roce 2016 byla úspěšná mise ExoMars/Trace Gas Orbiter a jako poslední před letošním příletem tří strojů zakotvila na planetě sonda Insight v roce 2018.

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

Související témata:
TN.cz