Podle informací Eurostatu požádalo v roce 2014 o azyl v Evropě rekordních 626 000 lidí. Na náš kontinent se dostávají nejčastěji letecky. Ti, kteří by vízum do schengenského prostoru nedostali, riskují život na chatrných loďkách ve Středozemním moři.
Vůbec nejvíc imigrantů se do Evropy dostane letecky. Žadatelé o azyl se do Evropy dostanou legálně s platným vízem, ale když vyprší, zůstanou a požádají o azyl. Ačkoliv jsou imigranti povinni žádat o azyl v té zemi, v níž vstoupí do schengenského prostoru, nejvíce žadatelů o azyl přijalo vloni Německo. V poměru na počet obyvatel zase přijalo nejvíce běženců Švédsko. Právě proto, že do Evropy přicestují letecky.
Z námořních cest se těší největší popularitě cesty přes střední a východní Středomoří. Jedna trasa vede přes pobřeží Tuniska a především Libye. Uprchlíci se v těchto státech naloďují na plavidla, která je převážejí na Maltu, na ostrov Lampedusa či na italskou pevninu. Využití této trasy se výrazně zvýšilo s pádem Kaddáfího režimu v Libyi.
Podle dat agentury Frontex zabývající se ochranou hranic Evropské unie tuto cestu vloni využilo 170 760 uprchlíků! Mezi začátkem letošního roku a květnem to bylo už dalších 47 tisíc běženců. Nejvíce, asi 10 tisíc, pocházelo z Eritreje, dalších 8 tisíc z ostatních subsaharských států.
Ještě více běženců využilo v prvních měsících letošního roku tzv. východní cestu. Do Evropy se dostali většinou přes Turecko. Z něj vyplouvají na lodích na řecké ostrovy v Egejském moři nebo nově také přes Černé moře do Bulharska.
Část uprchlíků se z Turecka dostává suchozemskou cestou do Řecka a přes Balkán dále do střední a západní Evropy. Letos už východní cestu využilo 48 tisíc uprchlíků, za celý loňský rok to přitom bylo jen necelých 51 tisíc azylantů! Nejvíce uprchlíků pocházelo letos ze Sýrie, z níž přes Turecko uteklo do Evropy 27 tisíc lidí. Vlády balkánských států se většinou snaží přivírat nad uprchlíky oči a doufat, že rychle zmizí na území nějakého členského státu EU.
Mezi imigranty výrazně klesla obliba Španělska coby vstupní destinace. Platí to především v případě Kanárských ostrovů. Zatímco v roce 2006 se na jejich březích vylodilo 31 600 uprchlíků, vloni to bylo jen 275! Západní Středomoří vloni přeplulo 7 840 migrantů.
Uprchlíci končí hlavně v táborech v Itálii a v Řecku. Z těch ale často utíkají a poflakují se v ulicích měst. Velké problémy s uprchlíky tak hlásí třeba Řím nebo Atény. Ve Francii vznikají provizorní stanová městečka pod železničními mosty. Velkou koncentraci migrantů najdeme i ve velkých německých městech, které jsou zároveň dopravními uzly - ve Frankfurtu, Hamburku či Mnichově.
Svůj díl uprchlíků musí nést také města při hranicích mezi evropskými státy. Navzdory tomu, že v schengenském prostoru platí pravidlo volného pohybu osob, obnovily některé státy pohraniční kontroly a brání uprchlíkům v přesunu do jiných států. Uprchlíci se tak hromadí třeba v italském městě Ventimiglia při hranicích s Francií nebo ve francouzském Calais.
ČTĚTE TAKÉ:
Maďarsko postaví proti uprchlíkům obří plot na hranicích!
OČIMA UPRCHLÍKA: Cesta do Evropy je drahá a nebezpečná
VIDEO: Takhle se migranti cpou do kamionů a riskují životy
Naštvaní uprchlíci: Hádali se kvůli wi-fi a v Evropě se cítí jako vězni
Do Evropy proudí tisíce uprchlíků! Nastěhují je i do Česka?
Pravda o imigrantech v Řecku: Proč se bát dovolené s uprchlíky?
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Nechutné fotky: Tohle je nejchlupatější žena Afriky
Nejistá a ušlápnutá Lenka Hrůzová: Nemá rodinu a žila s bezdomovci!
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz